Scéna.cz 

William Shakespeare – 400 let

Romeo a Julie 63
Tragédie Romeo a Julie patří k vrcholným dílům Williama Shakespeara, od jehož úmrtí v těchto dnech uplyne 400 let. Zrození legendární inscenace Národního divadla v režii Otomara Krejči natáčel během příprav a zkoušek Radúz Činčera, jenž v unikátním dokumentu zachytil mj. představitele hlavních rolí Jana Třísku a Marii Tomášovou (1964).
Dokumentarista Radúz Činčera zachytil v roce 1963 vzácné okamžiky při vzniku jedné z našich nejslavnějších divadelních inscenací minulého století. Otomar Krejča se spojil s dramatikem Josefem Topolem a vytvořili pro Národní divadlo strhující přepis Shakespearovy tragédie o milencích z Verony. K ruce měli především skvělou sestavu herců všech generací – Jana Třísku, Marii Tomášovou, Luďka Munzara, Miroslava Macháčka či Olgu Scheinpflugovou. Činčerovi se podařilo v jeho reportáži ze zákulisí vytvořit vzácné svědectví o intimních chvílích režisérské a herecké spolupráce i o podmanivém tvůrčím zápalu jedinečného kolektivu. Záběry ze zkušebny, z jeviště i z letní Prahy doprovází osobní zamyšlení herců a zachycen je jak proces fyzického převtělování do postav, tak společné hovory, v nichž se formovala osobitá vize. Dokumentární snímek je jasným dokladem toho, proč i pro zkušenou Olgu Scheinpflugovou představoval jeden z vrcholných počinů generace českého divadla 60. let skutečnou školu hereckou i životní.
Vysílání: 20.4., 20.20 hod., ČT art

O Williamu Shakespearovi a jeho sonetech
Strhující vyprávění o Shakespearovi a době, ve které tvořil, o divadle, divadelních hrách a především o jeho sonetech. Zasvěceným průvodcem je profesor Martin Hilský, jenž do češtiny přeložil celé Shakespearovo dílo. Režie J. Herskovič (Premiéra). Koncem šestnáctého století vypukla v Anglii takzvaná sonátová horečka. Během této doby napsal William Shakespeare většinu ze svých 154 sonetů. O Shakespearovy sonety byl v Čechách vždycky zájem. Překládali je E. B. Kaizl, F. Doucha, J. Vrchlický a J. V. Sládek. Do nedávna existovaly u nás jen dva úplné překlady. Ten první pořídil v roce 1923 Antonín Klášterský, ten druhý Jan Vladislav v roce 1955. Teprve v roce 1986 uveřejnil další úplný překlad Sonetů Zdeněk Hron. A potom v rozmezí pětiletí vznikly čtyři nové úplné překlady Shakespearových sonetů. V roce 1992 uveřejnil svůj překlad Miroslav Macek, po něm Břetislav Hodek (1995), Jarmila Urbánková (1997), a vzápětí poté vyšla kniha Martina Hilského. Podobně jako první svazek edice nakladatelství Atlantis uvádí dvojjazyčné vydání, tak i tato kniha obsahuje vlastně knížky tři. Ta první je studie, která má dvojí smysl: 1) pohlédnout na Shakespearovy sonety v kontextu anglické a evropské renesance, 2) inspirovat jejich současné čtení. Studie nevysvětluje, pomáhá však čtenářům v jejich vlastním objevování shakespearovské básně. Dílo takového zaměření a rozsahu u nás vyšlo poprvé.
Vysílání: 20.4., 21.10 hod., ČT art, William Shakespeare – 400 let
Opakování: 21.4., ČT art., 25.4., ČT art

Shakespeare v Čechách
V těchto dnech si připomínáme 400 let od úmrtí velkého alžbětinského dramatika. Jak jeho odkaz provázel vývoj českého divadla? (2001). Kamera J. Hruša. Scénář a režie P. Palouš. Před 400 lety zemřel pro mnohé největší světový dramatik William Shakespeare. Dílo tohoto autora se stalo české veřejnosti důvěrně známé až v druhé polovině devatenáctého století, kdy se začalo trvale usazovat na repertoáru pražských scén a v řadě ohledů přispělo i dobovým obrozeneckým náladám. České divadlo zůstávalo Shakespearovi věrné i v následujících obdobích a tento dramatik u nás nebyl nikdy považován za tvůrce, jehož náměty či jazyk patří hluboké minulosti. Nesmrtelná díla byla znovu a znovu oživována v nových překladech a především osobitých přístupech inscenátorů. Shakespeare oslovoval jak předválečné avantgardní tvůrce, tak silnou generaci divadelních tvůrců šedesátých let – v čele s Otomarem Krejčou, který tak nezapomenutelně ztvárnil tragédii Romeo a Julie. Ani v posledním období zájem neupadá – naopak v počtech repríz neměla představení Shakespearových her na přelomu tisíciletí mezi uváděnými autory konkurenta a každoročně se k alžbětinskému dramatikovi vracejí statisíce diváků. V dokumentárním snímku režiséra Petra Palouše nám osud Shakespearových děl na českých jevištích blíže představí výpovědi předních teatrologů, divadelních tvůrců, herců a překladatelů. A díky ukázkám z archivu si rovněž připomeneme legendární inscenační úspěchy, které dokázaly nahlédnout důvěrně známé hry novou a výsostně tvůrčí perspektivou.
Vysílání: 21.4., 23.50 hod., ČT art
Opakování: 23.4., ČT art

Simon Schama: Shakespeare a my (1/2)
Přední britský historik kultury o největším dramatikovi světové literatury. Dokument BBC. Simon Schama, autor a průvodce znamenitého osmidílného cyklu "Síla umění" význačný, britský historik a kulturní antropolog, působil na předních světových univerzitách, je autorem kroniky francouzské revoluce "Občané" (Prostor, 1966), patnáctidílného televizního seriálu BBC "Historie Británie" (2000) a esejistické obrazové publikace Krajina a paměť (Argo/Dokořán, 2007). Nikdo nedokáže zahrát hudbu "ostrova s žezlem" lépe než Shakespeare. Ale to není ten pravý důvod, proč Schamovi Shakespearovy "tóny" znějí libozvučně. Ve svých historických hrách – především ve znamenitých mistrovských dílech, jako je Jindřich IV. – nám předkládá Anglii v neredigované formě. Nic neopomíjí; šlehačku na dortu, ani tu nejnižší spodinu. Nevynechá zablešené pajzly na London Road ani studené katedrály, kde rozmrzelí kněží rupají klouby na rukou a kují pikle. Seznamuje nás s vytleskávanými herci a hamižnými velkostatkáři. Reál je mu svatý, a po tom ostatně lačníme, není-liž pravda? Hltáme špínu i darebáctví. Shakespeare nám tlumočí hlas Anglie pomocí symfonie klepů, mocně se řinoucího přívalu tlachání a štiplavých nadávek. Skutečný zázrak tkví v tom, že obecenstvo prožívá atmosféru Anglie, zachycenou v časech, kdy její reálná podoba v podstatě neexistovala. Ustavičně a pořád dokola na prknech duní slova: "Nic nesklátí nás žalem v žádné době, když bude Anglie jen věrná sobě."
Vysílání: 24.4., 20.20 hod., ČT art, William Shakespeare – 400 let
Opakování: 26.4., ČT art., 29.4., ČT art