zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Pitínského Marné Tázání Nebes

Režisér J. A. Pitínský začal v Divadle Archa zkoušet představení Marné Tázání Nebes, které vzniká v rámci doprovodného programu výstavy Sláva barokní Čechie. Premiéra představení se odehraje 28. září 2001 ve 20.00.
Jeho zkoušení se rozběhlo v pondělí 3. září za přítomnosti celého tvůrčího týmu i všech herců. Zkoušky potrvají do 28. září, kdy bude mít představení premiéru. Pro režiséra J. A. Pitínského a scénografa Tomáše Rusína je to první představení od uvedení opery Dalibor v Národním divadle.
Marné Tázání Nebes (podtitul: barokní čínérie) - divadelní a hudební setkání současné kultury s tajemným a fascinujícím světem pekingské opery a barokního divadla. Děj představení se volně inspiroval knihou Listy z Číny Karla Slavíčka, českého jezuity, který odjel počátkem 18. století z Čech do Číny s křesťanskou misií. Vyprávění o putování českých jezuitů, útrapách i radostech v Číně i o setkání s čínským císařem se stává symbolem pro věčný příběh lidí, kteří daleko od domova obklopeni cizí kulturou prožívají okouzlení i úzkost, a kteří se snaží najít to, co je společné. Prolínání odlišných náboženských představ, kultur a světů v minulosti i současnosti je hlavním tématem představení.

Představení Marné Tázání Nebes je založeno na prolínání pekingské opery – čínského zpěvu, akrobacie, bojového umění – s barokní hudbou a principy barokního divadla. Výsledkem není historická nápodoba obou žánrů - na jevišti se odehraje představení veskrze současného divadla, které však odkrývá to, čím jsou pekingská opera a barokní divadlo fascinující a neustále přitažlivé. Významnou složkou představení je zpěv a originální hudba v podání živých hudebníků.
Tvůrci představení se pohybovali v čase i napříč kulturami: hudební skladatel Petr Hromádka propojil unikátní čínské árie a barokní skladby se současnou elektronickou hudbou. Scéna Tomáše Rusína respektuje zásady barokního divadla: tři prostory, systém zástěn, horizontů a průhledů. Původní kostýmy Zuzany Štefunkové odkazují k symbolům obou kultur: k čínským ornamentům, potiskům a k jezuitským klerikám. Náročného a nezvyklého úkolu propojit barokní a čínské divadlo se ujal režisér J. A. Pitínský.
V hlavní roli se představí čínská zpěvačka pekingské opery Feng-Jün Song, která se stala také odbornou poradkyní celého projektu. Feng-Jün Song vyrůstala v severní Číně. Od svých osmi let se učila pekingskou operu, stala se dlouholetou osobní žákyní u paní Šang Chuej-min, následovnice školy Šang, jedné ze čtyř největších škol pekingské opery. Od roku 1985 žije trvale v Čechách, sólově koncertuje, spolupracuje s mnoha hudebníky (Alan Vitouš, Sluneční orchestr, Martin Smolka), sbírá a zpracovává orientální a východní etnickou hudbu. V představení zazní čeština, čínština a latina.

5.9.2001 Redakce | rubrika - Zprávy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Iveta Bartošová - Ve jménu lásky

Přebal alba

Zpěvačka Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Z celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby

Přebal alba

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosav celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 18. týden

Po strništi bos

Po strništi bos
Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu celý článek

další články...