Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Michal Štěrba: Snažím se vždycky osahat postavu

autor: Scena.cz

„Mám pocit, že diváci začínají knedlíkovatět. Některé televize mají na diváka takový neblahý vliv… To v divadle je podle mě větší zábava,“ říká herec Michal Štěrba z plzeňského Divadla J.K.Tyla. Při rozhovoru vystupuje energicky, nezapře svůj zvláštní smysl pro humor a nadsázku. „Snažím se vždycky osahat postavu a najít v ní něco ze sebe,“ prozrazuje herec. Právě teď se připravuje na sobotní premiéru inscenace Maska a tvář, v níž ztvární hlavní postavu hraběte Paola Grazia.
„Pan režisér Ladislav Smoček to má připravené, tak mu věřím,“ říká o posledním generálkovém týdnu a dodává k postavě: „Každý má nějakou masku. Člověk před cizími má svůj ksicht, který v lepším případě sundá před nejbližším okolím. Typická přetvářka amerického štěstí. K tomu otázka člověka ve společnosti, jeho přístupu k tomu, jak ho společnost vnímá.“

V případě herecké profese je práce s maskou a tváří na místě. Do jaké míry jdete na scénu za sebe a do jaké míry za postavu?
Když to budeme brát globálně herecky… Člověk se masky musí zbavit. Snažím se vždycky osahat postavu a najít v ní něco ze sebe. V případě Paola mám problém, není schopen sebeironie. Hrdina má lidi jako majetek, hlídá si své věci včetně manželky. Člověk, který není schopen se zasmát sám sobě, to mi skutečně nesedí. Nevím, co je to za pána. To například Smerdjakova – vraha z Bratrů Karamazových jsem si „našel“ daleko rychleji.

S režisérem Ladislavem Smočkem se setkáváte již po několikáté. Spolupracovali jste např. ve hře Yvonna, princezna burgundánská, Lhář nebo Hejtman z Kopníku. Dá se říci, že už na sebe slyšíte?
To nevím. Určitě s ním rád spolupracuji. Není to vždycky lehké. Snad mám právo doufat, že mě asi chce, když si mě vybírá ke spolupráci. Toto je spolupráce na druhé větší věci.
Pan Smoček je chováním mladší než mnozí třicátníci. Zdá se mi, že je každý rok o dva roky mladší. Možná se za pár let potkáme jako vrstevníci. Má nějaký obrácený biorytmus. Moje přítelkyně tvrdí, že je z jiné planety – na svůj věk neskutečně vitální pán. Po dvou hodinách mě na jevišti při zkouškách většinou utahá.

Když se ohlédnete zpět, jak vidíte své plzeňské angažmá?
Něco jsem si tu prožil. Když se řekne sedm let, tak to pro někoho může znamenat dlouhá doba. V běžném provozu divadla to ale letí strašně rychle. Jdete ze hry do hry. Máte zhruba dvacet představení do měsíce. Pět šest premiér do roka. Neříkám, že je herec obsazován do každé, ale i tak máte pocit, že jste tady ne sedm let, ale tři neděle. Nemám pocit, že jsem tady dlouho. Něco jsem se snad naučil a pokračuji v tom, co se mě snažili vtlouct do hlavy ve škole.

28.3.2005 12:03:33 JoMe | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (3), Z éteru (2), Ze zlaté kapličky (1), Zveme ... (7)

reklama