Scéna.cz 

Večer na téma...Jiří Kylián a tanec

Se světoznámým českým choreografem Jiřím Kyliánem o pohybu, tanci a umělecké kariéře hovoří Michal Lázňovský. Dále uvidíme pět reprezentativních Kyliánových baletů - Sinfonietta (1980), Falling Angels (1996), Six Dances (1997), Petite mort (1996) a Bella figura (1998) v provedení souboru Nizozemského tanečního divadla.
V rámci cyklu Večer na téma .... vysílá ČT2 v neděli 20. října 2002 od 20.00 h.

Český choreograf Jiří Kylián patří nepochybně k největším a nejvýraznějším osobnostem současného světového baletu. Už v dětství se u něho projevoval pohybový talent, zejména v akrobacii. V devíti letech byl pak přijat do baletní přípravky Národního divadla, z níž v roce 1962 přešel na pražskou Taneční konzervatoř. Tu absolvoval v roce 1967 a už během studií se začal projevovat jeho zájem o choreografii. Ihned po absolvování školy získal souhrou šťastných náhod roční stipendium na prestižní londýnskou Royal Ballet School, odkud pak v osudovém roce 1968 přešel už coby emigrant do vynikajícího stuttgartského baletního souboru slavného Johna Cranka.
Ten brzy rozpoznal Kyliánův mimořádný choreografický talent, a tak kromě tanečních rolí mu dal také příležitost k samostatné choreografické práci. Po několika úspěšných choreografiích ve Stuttgartu byl Jiří Kylián pozván k hostování do Nizozemského tanečního divadle v Haagu, kam po dvou letech přešel do stálého angažmá jako šéfchoreograf a posléze i umělecký ředitel. Pod jeho vedením se nizozemský soubor vypracoval mezi světovou elitu a on sám se stal jedním z nejuznávanějších současných choreografů. S Nizozemským tanečním divadlem Jiří Kylián spojil v podstatě celý svůj umělecký život a spolupracuje s ním dodnes.
Hvězdnou kariéru dosud neznámého choreografa odstartoval v roce 1987 balet Sinfonietta na hudbu Leoše Janáčka. Každá jeho nová choreografie byla velkým uměleckým počinem a jeho baletům Svatebka, Dítě a kouzla, Historie vojáka, Návrat do neznámé země, Polní mše, Symphony in D, Černá a bílá, Bella figura a mnoha a mnoha dalším se dostalo nejen řady významných ocenění, ale především nadšeného potlesku diváků bezpočtu zemí všech kontinentů – s výjimkou tehdejšího Československa, kam Jiří Kylián mohl coby posrpnový emigrant v podstatě přijet až po sametové revoluci.
V posledních letech balet Národního divadla nastudoval několik Kyliánových choreografií a letos u příležitosti umělcových pětapadesátých narozenin uspořádal z iniciativy Vlastimila Harapese ve svém sídle v Anenském klášteře malou oslavu. Na ní jako projev úcty pojmenoval po Jiřím Kyliánovi velký baletní sál. Pět reprezentativních Kyliánových baletů, které ukazují umělcův vývoj od programových choreografií ke stále větší abstrakci – Sinfonietta (1980), Falling Angels (1996), Six Dances (1997), Petite mort (1996) a Bella figura (1998) - všechny v provedení souboru Nizozemského tanečního divadla - je v dnešním večeru spojeno vzácným rozhovorem Jiřího Kyliána se svým dlouholetým přítelem, dramaturgem Michalem Lázňovským. Dozvíme se tak mnohé o umělcově životě, kariéře, práci, úvahách a dalších plánech, ale především o jeho umělecké pokoře a skromnosti.