zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Gabriel Barre: Herectví mě sice baví, ale jako režisér má člověk více možností.

Gabriel Barre

autor: Scena.cz   

zvětšit obrázek

Příznivcům muzikálu rozhodně neuniklo, že se v pražském Hudebním divadle v Karlíně připravuje světová premiéra muzikálu Carmen libretisty Normana Allena a skladatele Franka Wildhorna. Jako zkušený muzikálový režisér byl přizván Gabriel Barre. Při této příležitosti jsme režiséra oslovili a zeptali se nejen na muzikál Carmen...

  • Jako herec i režisér se už dlouho pohybujete v muzikálové branži. Který muzikál vám nejvíce přirostl k srdci?
    To se dá těžko jednoznačně říci, protože jsem režíroval jak množství úplně nových muzikálů, tak i revivaly těch starších klasických. Ale když už mám jmenovat – mám rád muzikál Wild Party, díky kterému jsem asi nejvíce znám. Bylo to v New Yorku v Manhattan Theatre Club. Byl jsem na něj hodně pyšný, a při jeho přípravě jsme zažili spoustu legrace. Myslím, že by se to líbilo i českému publiku. Dalším mým oblíbeným kouskem je revival Sweeney Todd, což je brilantně napsaný muzikál na téma pomsta. A do třetice bych jmenoval svou spolupráci s Frankem Wildhornem na muzikálu Camille Claudel. Titulní hrdinka byla sochařka a milenka Augusta Rodina a měla velice dramatický osud. Ta show má za sebou stovky představení a je velmi úspěšná. Jmenuju samozřejmě takové ty vrcholy své práce, ale těch oblíbených kousků je samozřejmě více.


  • Jaké místo má ve vaší tvorbě současná produkce muzikálu Carmen?
    Abych byl upřímný, myslím, že v určitém smyslu je to zcela unikátní věc. Něco takového jsem dosud nedělal. Kdyby se tak velká show dělala v USA, přišlo by to na 20-30 milionů dolarů. A tak je pro mě vzrušující dělat to ve zcela jiném prostředí, kde je možno takovou věc pořídit za daleko nižní rozpočet. To neznamená, že bude nějak ochuzena, objeví se tam na 60 lidí, zvířata, kouzla, erotika. Ale samozřejmě nejdůležitější je příběh, protože právě příběh to drží celé pohromadě a posunuje děj dále, a ty ostatní záležitosti to jen oživují.
    Je to pro mě obrovská výzva, práce mě baví - navíc je tu opravdu skvělý tým.
  • Kdybyste měl muzikál srovnat se známou stejnojmennou operou - jsou tam nějaké podobnosti nebo je to něco úplně jiného?
    Je to velmi rozdílné. Takže bych rád po premiéře mluvil s diváky, co na to budou říkat. Muzika je naprosto jiná. Frank Wildhorn se tématu ujal zcela originálním, a podle mého chytrým způsobem – je to posunuto do současnosti. Carmen v klasické opeře je příběh o tom, jakou cenu je třeba platit za vášeň. V našem případě Carmen rovněž flirtuje s muži, kteří ale nejsou rivalové, a ona je oba nějakým způsobem potřebuje. Ale jak se příběh vyvíjí, hrdinka se svým způsobem proměňuje, smiřuje se se svým osudem, podaří se jí změnit přístup k životu, své návyky a tak vlastně zvítězí sama nad sebou. Ale největším vítězem příběhu je láska.
  • Nevím zda se dají srovnávat američtí a čeští umělci – ale můžete se o to pokusit?
    Myslím, že úroveň talentu amerických a českých umělců není příliš rozdílná. Uvědomuju si, že tady pracuju se špičkami českého showbusinessu a jsem rád, že se podařilo dát takový tým dohromady. Jediný rozdíl vidím v tom, že v USA jsou umělci v posledních 20-30 letech trénováni tak, aby byli univerzální, aby uměli všechny profese – tanec, zpěv i herectví. A samozřejmě se stává, že v něčem jsou slabší. Tady vidím větší specializaci podle profesí, a je pro mě příjemné dělat s lidmi, kteří vynikají v jednom oboru. Nicméně musím říci, že jsem překvapen tím, že jsou dobří v herectví. A ještě další věc – někteří z těch lidí nepracují jen v muzikálovém divadle, ale věnují se i činohernímu herectví - a aplikují pak své dovednosti na muzikál, což je obohacující.
  • Už jste někdy předtím byl v Praze?
    Před lety jsem hrál v pantomimickém souboru Richarda Morse Mime Theatre, jezdili jsme po středním Východě (byli jsme napříkla také v Afghánistánu) a také po Evropě. Spolupracoval jsem v Evropě i s dalšími soubory. Například jsem režíroval v Maďarsku – hrály se tu maďarské hry, ale v angličtině, jezdili jsme s nimi po Budapešti i dalších maďarských městech. A tehdy, bylo to někdy v polovině 90. let, jsem si jako turista odskočil do Prahy, která mě úplně nadchla. A tak jsem se sem pochopitelně toužil vrátit. Takže když přišla nabídka na režii v Praze, bral jsem ji všema deseti. Kromě toho je tu pro mě ještě jedna motivace - divadlo ve střední Evropě je pro mě svým způsobem unikátní, daleko inovativnější než v USA. Je pro mě vzrušující sledovat zdejší divadlo a moci spolupracovat se zdejšími umělci.
  • Do října, kdy bude premiéra Carmen, máte program. A co bude pak?
    Pak se vracím do Kalifornie, kde mě čeká muzikál Rodgerse a Hammersteina z konce 50. let Flower Drum Song Odehrává se v San Francisku a je o zdejší čínské komunitě.
    Ale ještě ke zdejšímu pobytu – mám s sebou manželku a dítě. Zatímco já jsem zavřený v divadle, oni si užívají Prahu. A každý večer mi vyprávějí, co všechno viděli. Mám to tedy z druhé ruky, ale i tak je to pro mě dobrodružné.
  • Vracíte se ještě k herectví nebo se soustředíte už jen na režii?
    Hraní jsem si docela užil, byl jsem 20 let hercem na Broadwayi. Teď se sice věnuju převážně režii, ale občas se jako herec objevuji v televizních show. Mé další plány souvisejí především s režií. Herectví mě sice baví, ale jako režisér má člověk více možností. Je to komplexnější práce, baví mě pracovat s herci, vymýšlet koncepce, rozvíjet svou představivost. Tahle „změna funkce“ se mi líbí. I když k herectví bych se čas od času jistě rád vrátil.


  • Gabriel Barre (1957)
    Vyrůstal v Burlingtonu ve Vermontu. Dříve než zahájil svou divadelní kariéru, pracoval jako úředník, učitel a režisér v Mime Theatre v New Yorku společně s Richardem Morsem, pět let cestovali s divadlem po středním Východě a Evropě.Organizoval též koncerty v Lincoln Centre a řídil divadlo Greenwich Village v New Yorku. Kromě pantomimy a loutkářství se zabýval nejrůznějšími disciplinami pouličního divadla – provazochodectvím, žonglováním, chůzí na chůdách, polykáním ohně apod. Má na kontě množství režií, především v off-broadwayských divadlech. Z jeho nejznámějších režii na off-Broadwayi stojí za zmínku především The Wild Party, která byla nominována na 13 Drama Desk Awards a 5 Outer Critics Awards, včetně ceny za nejlepší režii (za tu byl odměněn i cenou Calloway Award). Z dalších off-Broadway režií jmenujme Summer of ´42, Stars in Your Eyes, Honky-Tonk Highway, John&Jen nebo Almost, Maine. Pro společnost Rodger and Hammerstein režíroval jejich muzikál Cinderella, dále populární muzikál Sweeney Todd, Finian´s Rainbow (Divotvorný Hrnec), Houdini a mnoho dalších, včetně světové premiéry Camille Claudel Franka Wildhorna a Nana Knightona s Lindou Ederovou v hlavní roli. Další tituly: Stand By Your Man, Hay Fever, Private Lives či Pericles v Shakespearově divadle v New Jersey. Jako herec se Gabriel Barre často objevuje ve filmu a televizi a byl nominován na cenu TONY. Nejnověji režíroval ve Westport Country Playhouse v Connecticutu nový muzikál legendární dvojice Kander a Ebb All About Us, v hlavních rolích s Cady Huffman, Shulerem Hensleyem a Earthou Kitt a populární muzikál Pippin, který mělo premiéru v Goodspeed Opera House. Žije s manželkou Tricia Paoluccio in New York City.

    15.9.2008 09:09:44 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory