Scéna.cz 

Ceny Radoka 2005 na hasičském bále

Ceny Alfréda Radoka nejsou od včerejšího večera tajemstvím. Za přítomnosti členů hasičského sboru z Hradce Králové se dostaly do povolaných rukou. Nadační fond Alfréda Radoka pozval laureáty i ostatní hosty na hasičský bál, který se odehrával na jevišti Stavovského divadla. Není divu, že se v průběhu večera také vybírala nejkrásnější dívka bálu. Režií večera byl pověřen Vladimír Morávek, který v premiéře 12. března 2005 v Klicperově divadle Hradec Králové uvedl adaptaci Formanova filmu Hoří má panenko. Právě její první část sehráli Hradečáci ve Stavovském divadle v rámci večera vyhlašování Cen Alfréda Radoka.
Laureáti byli odměňovaní v průběhu inscenace, a tak se stalo, že se na jevišti jen mihli. „To je spíš o Morávkovi, než o cenách…“ zaslechli jsme hodnocení v kuloárech. Nutno podotknout, že předávání Radokových cen zatím nikdy nebylo „tradiční“, nicméně letošní předávání má jednu prioritu – ještě nikdy se oficiální část večera netáhla tak dlouho (oficiální program trval cca 2,5 hod.).

Dvě ceny sklidilo Divadlo Na zábradlí – stalo se Divadlem roku, režisér Jan Nebeský obdržel vavřínový věnec za nejlepší inscenaci roku Z cizoty, rovněž Divadlo Na zábradlí. Hereckým výkonem nejvíce zaujali Daniela Kolářová a Boris Rösner. Kolářová v inscenaci U cíle – Divadlo Komedie, Rösner coby Lakomec – Národní divadlo.
Cenu za nejlepší scénografii obdržel Pavel Svoboda za inscenaci Bludný Holanďan (Divadlo J.K. Tyla Plzeň) a Petr Hromádka si odnesl ocenění za nejlepší hudbu k trilogie Sto roků kobry (Divadlo Husa na provázku).
To, že kultura je o obdělávání těla i ducha, se opět potvrdilo. Sport pronikl do divadla v podobě původní opery Nagano. Zlato tedy nezískali jen naši hokejoví hoši, ale za nejlepší původní českou hru autoři opery - Martin Smolka a Jaroslav Dušek. Svým talentem nejvíce zaujala herečka Magdalena Borová.
Jaký tedy vlastně byl hasičský bál – předávání cen Alfreda Radoka? Plný písniček, humorných gagů. Hrálo se nejen na jevišti, ale i v hledišti. Došlo i na bálovou rvačku. Hrálo se tak energicky, že drobný úraz se nevyhnul ani herečce Pavle Tomicové. Ta se spolu s celým královéhradeckým souborem stala hybnou uvaděčkou večera. Chvílemi jsem ji podezíral, že přišla samotná „velkouvaděčka“ Anežka Milerová. Ceny Alfreda Radoka potvrdily – divadlo skutečně ŽIJE! Jak se zdá i v Národním divadle – vždyť se v něm budou předávat i ceny Thálie.