Scéna.cz 

Lubor Tokoš

Herec, malíř a spisovatel Lubor Tokoš zemřel ve věku osmdesáti let ve Zlíně. Skonal ve svém bytě v pátek 26. září 2003. Poslední rozloučení se koná v pondělí 6. října 2003 ve 12 hodin ve zlínském krematoriu.
Lubor Tokoš se narodil 7. února 1923 ve Šternberku. Dětství a mládí prožil v Hodoníně. Posledních třicet let bydlel ve Zlíně a jak sám říkal – cítil se být „Zlíňanem“. V roce 2003 obdržel Cenu města Zlína. Držitel Ceny Thálie 2001 za celoživotní dílo.
Divadelní dráha tohoto výrazného herce započala v roce 1940 ve Slováckém divadle v Hodoníně. Brzy na to následovalo jeho několikaleté působení v Brně (Zemské divadlo Brno, Divadlo pro mládež a Svobodné divadlo), po válce angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Padesátá léta prožil v Ostravě, působil ve Státním divadle a v Českém rozhlase. V letech 1962-64 byl členem pražského Divadla S. K. Neumanna, poté dvě sezony strávil v Divadle O. Stibora v Olomouci, aby se opět vrátil do Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Jeho posledním angažmá bylo zlínské Divadlo pracujících, a to v letech 1980-85.

Za poměrně krátkou dobu zde ztvárnil mnoho nezapomenutelných postav – např. Rytíře Falstaffa z Shakespearových Veselých paniček windsorských, Francisca Pizarra z Shafferova Královského honu na slunce, Kléanta z Molièrova Tartuffa, Karla IV. z Šotolovy Cesty Karla IV. do Francie a zpět a mnoho dalších. Tokošovo herectví bylo neuvěřitelně mnohotvárné. Jeho projev byl nesmírně charismatický, pravdivý, energický, moudrý i laskavý. Ještě letos Lubor Tokoš pohostinsky vystupoval v Divadélku v klubu MDZ, kde v pořadu Na koni páv a smrt a moruše sugestivně interpretoval obrazivé verše básníka Jana Skácela. Zajímal se o dění ve zlínském divadle - rád převzal čestnou úlohu patrona zlínské divadelní přehlídky Setkání / Stretnutie.
Postihnout celou škálu tvůrčí činnosti Lubora Tokoše v několika řádcích lze jen stěží. V každém oboru byl nepřehlédnutelný. Nezaměnitelný byl rovněž jeho hlasový projev – v rozhlase vytvořil nekonečnou řadu postav, pásem, čtení, sportovních reportáží. Vzpomeňme např. na jeho čtení Hrabalovy Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Hemingwayova Starce a moře či Čapkovy Apokryfy.
Neméně rozsáhlá byla jeho tvorba filmová a televizní. Ztvárnil téměř čtyřicet filmových postav, hrál např. ve filmu Vynález zkázy, Kladivo pro čarodějnice, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Ucho, Duhová kulička, Smrt krásných srnců, Pevnost, Golet v údolí. Poslední filmovou rolí byl svérázný stařík v Kachyňově filmu Cesta byla suchá, místy mokrá. Pro dětské diváky byl pravým kouzelným dědečkem v mnoha pohádkách.