Scéna.cz 

Shakespeare na závěr sezóny

Už je to opět tady!
Zase ten Shakespeare. Zase ten Morávek. Zase ten soubor hradecký z divadla Klicperova. Opět ty úpravy. Odborná kritika. A věčné debaty, polemika.
SLOVA, SLOVA, SLOVA.
Převeliké nadšení zavládlo s koncem sezóny u Klicperů. Jak by také ne, vždyť pod heslem „Bůh ochraňuj Williama Shakespeara !“, spatřil zde světlo světa již dvanáctý titul tohoto alžbětinského velikána.

Famfáry. Scéna se rozsvěcí, pár úvodních proslovů a čtyři sta let starý příběh o lásce, která krásně začne, leč skončí tragicky se počal odvíjet. V Morávkově provedení však opět nabývá nových rozměrů. Co je to za svět, kde se za slovy skrývají zase jenom slova? Uprostřed války se vrší jedna zaručená pravda na spousty dalších pravd a vůbec není jisté, že pravda označená za lež není také lží. Není pevného bodu, chybí jistota. Lidé v tomto příběhu hodně mluví, ale máločemu věří a když už konečně uvěří, tak záhy zjistí, že se mýlili. Napravit už bohužel nic nelze.
Protiklad černé a bílé má v Othellovi stěžejní význam a prorůstá do samotné tkáně hry. Právě s tím velmi dobře pracují, a Morávkovi tak jdou na ruku, scénograf Martin Chocholoušek a kostýmní výtvarnice Petra Štětinová-Goldflamová. Hlavním motivem výpravy je zde čárový kód coby reprezentant barevného střetu a zároveň jako symbol „zboží“, jemuž nekompromisně vládne ruka trhu, tak jako nám všem. Pouze Kyperské scénám navíc dominuje zelené oko žárlivosti, stejně jako Othellově černo-bílé uniformě zelený drahokam a forbíně zelená písmena sdružující se ve slovo „WORDS“
Hlavní hrdina – maur Othello, zůstává tentokráte bílý, vždyť barva není to nejpodstatnější, co určuje člověka, a díky Martinu Pechlátovi se stává prototypem dokonalého arijského generála s nesmírnou noblesou a kulturou projevu. O to markantnější je jeho pozdější proměna zapříčiněná Jagovými nástrahami a vlastní chorobnou žárlivostí. Jago-režisér lidských osudů ve výtečném podání Ondřeje Malého patří ke stěžejním pilířům inscenace. Mnohovrstevnatostí svého projevu a střídáním nejrůznějších hereckých poloh, před námi vykouzlil ničeho neštítící se slizkou postavu pokrytce, prospěcháře a neutuchajícího intrikána s vlastnostmi natolik lidskými a věrohodnými, že jen těžko si neuvědomit, kolik takových chodí mezi námi, a jak snadno a rychle se v naší společnosti množí. Oproti tomu Desdemona Kateřiny Holánové jest, díky jejímu hereckému projevu a nasazení, symbolem čistoty půvabu a naprosté nevinnosti. Další výborně ztvárněnou postavou je Othellův pobočník Cassio, jehož s naprostou lehkostí a přirozeností sobě vlastní převádí ze strany komiky na břeh tragédie talentovaný Petr Jeništa. Hovoříme-li o humoru, nelze opomenout Emilii Andreji Marečkové. Ta díky svému nemalému vnitřnímu napětím, pohybovému nadání, naprosto přesnému timingu jevištních příchodů a hlavně výtečnému citu pro stylizaci figury, nenechává diváky klidně spočinout. A ještě jedna postava stojí za zmínku. Jí je As You Like It, alias Jan Sklenář - investigativní novinář, po celou dobu nás „objektivně“ informující, tak, jak to dnešní naše média jen dovedou, o bojové náladě v hlavním stanu.
Režisér Vladimír Morávek, ač se tentokráte velmi snažil udržet mistrovu předlohu, jako již tradičně, předkládá svým divákům zajímavý a hudebně (Michal Pavlíček) skvěle doplněný, leč přeci jen vlastní trojrozměrný obraz velké lidské tragédie. A jak již to u takových obrazů bývá, ne každému se zkrátka hodí do pokoje. Ovšem vedle onoho „výkresu“ pořízeného na pražských Vinohradech, působí přinejmenším inspirativně.
Zase ty ovace, potlesk a nadšení, deprimace. Kritiky jásání a hlavou kroucení naprosté zhnusení, gratulace.
SLOVA, SLOVA, SLOVA.

Klicperovo divadlo Hradec Králové-William Shakespeare: Othello a Desdemona. Překlad Martin Hilský. Úprava René von Ludowitz, režie Vladimír Morávek, dramaturgická spolupráce Vladimír Fekar a Lucie Bulisová, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Petra Goldflamová Štětinová, hudba Michal Pavlíček, souboje Václav Luks. Hrají Martin Pechlát, Kateřina Holánová nebo Eliška Mesfin-Boušková, Ondřej Malý, Petr Jeništa, Andrea Marečková, Jan Sklenář Hynek Pech, František Staněk a další. Premiéra 31. května a 2. června 2003.