Scéna.cz 

Činoherák nedáme!!!

Činoherní studio Ústí nad Labem nemá na provoz. Zveřejňujeme podmoru uměleckého vedení Činohry Národního divadla v Praze a vyjádření divadelního kritika J.P. Kříže. Více na http://www.cinoherak.cz/index.php?part=repertoar&sub=138

Vážení kolegové,
dovolte, abychom Vám alespoň touto formou vyjádřili plnou solidaritu. Jsme otřeseni zprávou o pokusu ukončit činnost tak slavného a významného divadla. Způsob, jakým magistrát města Ústí nad Labem komunikoval s vedením divadla, považujeme za skandální. Je další ukázkou toho, na jaké místo se kultura v celospolečenském kontextu dostala. Místo aby si město cenilo, že je zřizovatelem scény s celorepublikovým a mezinárodním přesahem, vystavuje ji šikaně a existenční nejistotě. Přístup ústeckého magistrátu odráží postoj politické reprezentace na celostátní úrovni. Veškeré kulturní instituce jsou dlouhodobě podfinancované. Nekulturní myšlení a chování se staly normou. Zánik „Činoheráku“ by byl krokem před Sametovou revoluci. Vyzýváme politiky k zaujetí zásadního postoje ke vzniklé situaci! Boj o Činoherní studio je bojem o všechna divadla v České republice!
Umělecké vedení Činohry Národního divadla

„Znamenité a určitě ne rozežrané Činoherní studio v Ústí na Labem nemá na provoz. A tak scéna, kterou kdysi vytáhli Rajmont, Bartoška, Heřmánek..., a kde v nejpustší normalizaci riskovali a hráli Jakuba a jeho pána Milana Kundery, divadelní stánek, který po listopadu 1989 vytáhli na světlo Jiří Pokorný a jeho tým, až byli roku 2000 v Radocích Divadlem roku, stojí před zánikem. Nehraje. Nechce se mi dávat to do souvislostí, ale není ta finanční nouze scény nabité invencí, fantazií a mladými diváky, kterým se jiné kulturní vyžití v tom podivném a stále hrozivě postkomunistickém městě nenabízí, tak trochu a hodně revanšem za to, že ústečtí divadelníci dokážou otevírat skříně s kostlivci české pomstychtivosti a zvěrstev proti Sudeťákům zdecimovaným porážkou Německa ve válce, po které český lumpenproletariát a zárodečné buňky pozdějších estébáckých centrál ponižovali a bez soudu vraždili spoluobčany??!! A odplatou za to, že titíž divadelníci byli první, kdo věrchušku současných mocipánů a partajních mafiózních bratrstev kočičí pracky nazvali otevřeně a po právu gaunery?! Je mi za lhostejnost, kterou jsme se už zase skoro všichni vyzbrojili očekávajíce jako ovce na návrat na východ, hanba. A zmocňuje se mne z těch našich stále světlejších zítřků hrůza...“ Jiří P. Kříž