Scéna.cz 

Joseph Heller: Gold za všechny peníze

Jevištní zpracování jedné z knih amerického kultovního spisovatele Josepha Hellera - GOLD ZA VŠECHNY PENÍZE. Světová premiéra v Divadle ABC 26. listopadu 2011.

Humoristický román s autobiografickými prvky skutečně začíná nabídkou z Bílého domu. Dostává ji spisovatel a univerzitní profesor ve středních letech a pořádně se mu z ní zatočí hlava. Jak by ne. Vždyť má na dosah ruky místo ministra zahraničí nebo zemědělství nebo jiný vysoký post. Stačí jen, aby vyměnil manželku za novější model, a může odcestovat do Washingtonu za závratnou kariérou. A může nechat za sebou všechno, co bylo jeho dosavadním nesnesitelným životem – neuspokojivou rodinu, podivínského otce, spoustu sourozenců, přátele, které nemá rád. Jenomže: „Nic se nezdaří podle plánu,“ jak sám tvrdí. A tak se postupně cesta za úžasnou, vysněnou kariérou mění v putování k vlastním kořenům, k sebepoznání, které je nelichotivé, nemilosrdné, ale směřuje k pravdě o sobě i o politice a politicích, kteří řídí svět.

„Je to velmi inteligentní kniha o rasismu. Součástí liberální ideologie, která je základem našeho současného maloměšťáctví, je postoj, že rasismus je nekorektní a nepřijatelný, a proto se tváříme, že jsme ho v podstatě zrušili. Sami sobě namlouváme, že žádné rasistické pocity nemáme. Což je nesmysl. Lidská bytost ve své animální podstatě pociťuje hrůzu z jinakosti. A naše civilizovanost tkví v tom, že se s touto animální hrůzou umíme vypořádat. Každý, kdo jedná z rasistických důvodů, je nekulturní, tupá, nevzdělaná bytost stimulovaná pudy, které má společné se psy či dobytkem. Heller ve svém románu odkrývá tyto pudy u lidí z nejvyšších politických pater, u lidí, kteří si osobují právo řídit osudy světa. A uplatňují své rasistické postoje na někom, kdo je nepoměrně inteligentnější, vzdělanější a kvalifikovanější než oni. V příběhu Golda se jakoby odehrávají novodobé židovské dějiny. V období osvícenství dostali Židé příležitost se asimilovat, splynout s evropskými majoritními společnostmi. Mnozí z nich tomu uvěřili. Vzdali se své židovské identity, dokonce na ni po celá desetiletí i staletí ani nevzpomněli. Ze snu o možnosti žít jako všichni je krutě probudilo dvacáté století a Třetí říše. Našel se někdo, kdo jim jejich identitu připomněl způsobem neuvěřitelně krutým. Stejně tak Gold. Univerzitní profesor, spisovatel, novinář by nikdy sám sebe neoznačil za Žida do chvíle, kdy se mu naskytne lákavá možnost vstoupit do vysoké politiky. Teprve tady, na nejvyšším stupni společenského žebříčku, zažívá to, co jeho soukmenovci, jeho blízcí, jeho předkové zažívali po staletí – šikanu, ponižování, pohrdání. Úžasné na Hellerově knize je i to, že si židovskou komunitu, z níž sám pochází, nikterak neidealizuje. Goldova rodina je dost příšerná a on sám, byť nesporně inteligentní, není nijak zvlášť kvalitní bytostí. Celá kniha je samozřejmě groteskní nadsázka, smějete se od začátku až do konce, ale občas vás zamrazí. Myslím, že toto zamrazení je velmi důležitý pocit, který bychom si občas měli připomenout. Znamená, že jsme ještě stále civilizovanými lidmi,“ přibližuje dramaturgyně Věra Mašková.