Scéna.cz 

Divadelníci po dvanácti letech končí s hraním na Buchlově

Dvanáct let patřilo předprázdninové divadelní hraní na Buchlově k nejatraktivnějším letním událostem v kraji. Slovácké divadlo v prostředí středověkého hradu uvádělo jeho nejoblíbenější inscenace a rok od roku se to setkávalo s větším a větším ohlasem. Letos tradice končí. Proč? „Nedohodli jsme se s hradem,“ zní z divadla.

„Vítali jsme hraní na Buchlově jako zpestření naší práce a každý rok jsme se moc těšili. Letos však nastavila správa hradu podmínky, které jsme nemohli akceptovat,“ vysvětluje ředitel Slováckého divadla Igor Stránský. „Nájem a požadavky byly tak vysoké, že jsme všechno propočítali a došli k závěru, že bychom na hraní dopláceli. A zvýšit cenu každé vstupenky na 400 korun, abychom všechny náklady pokryli, se nám vůči divákům zdálo nefér,“ doplňuje jej herec a mluvčí divadla Josef Kubáník.

Znamená to, že konec divadelní sezóny proběhne na rozdíl od předchozích let bez povšimnutí? „Kdepak. Hned jsme dali hlavy dohromady a vymysleli náhradní řešení, které může být pro diváky atraktivní ještě víc. Jde o akci s názvem Finální smršť. Na přelomu června a července, tedy na konci divadelní sezóny, budeme divákům servírovat naše nejžádanější tituly doplněné o předprázdninová překvapení,“ představuje nový projekt divadelní mluvčí s tím, že jejich představení si divadelníci šetří na pozdější čas. „Ještě všechno dolaďujeme, pilujeme a ověřujeme vhodné termíny,“ vysvětluje mluvčí. „Chceme si začátek prázdnin zkrátka s diváky užít jako každý rok,“ nenechává se zdánlivě nepříznivou situací odradit ani ředitel divadla Igor Stránský.

Finální smršť bude navíc obohacená o nejrůznější doprovodné akce spojené právě s nastupujícími prázdninami a jedním z velkých lákadel má být i obnovená premiéra bláznivé komedie Roberta Bellana s názvem 1+2=6, která se rok kvůli zranění v souboru nehrála.

Herci a vedení divadla si zároveň uvědomují, že publikum bude hraní pod širým nebem chybět. „Když si vzpomeneme, co se pokaždé dělo při Rychlých šípech, tak slibujeme, že aspoň ty budeme venku hrát stůj co stůj. Řešení se už rýsuje,“ uzavírá Josef Kubáník s tím, že nakonec bude nabídka Slováckého divadla v mnoha ohledech bohatší a zajímavější, než v předchozích letech.