Scéna.cz 

Maja a Ben se rozloučili s pardubickými diváky

Východočeské divadlo Pardubice připravilo hned dvě derniéry. První z nich se uskutečnila 14. května 2008, kdy se herci netradičně ve foyer divadla a po úctyhodných 46 reprízách rozloučili s úsměvným minimuzikálkem Mississippi Blues Ben, který na motivy knihy Michala Šandy Blues 1890 – 1940 napsal režisér Jiří Seydler. Hudba a texty písní jsou z dílny Jiřího Šlupky Svěráka, jenž po boku Kristiny Jelínkové a Jiřího Kalužného v divadelní hříčce o osudech jednoho z nejvýznamnějších představitelů nejstarší bluesové generace Mississippi Bena i hraje.

„Moc se mi líbila knížka Michala Šandy a říkal jsem si, že by se z ní dalo něco udělat. Půjčil jsem ji Jirkovi Seydlerovi a on mi asi za tři neděle donesl hotový scénář. Tak se mu to zalíbilo. Pak jsem skládal písničky a začali jsme se o tom textu trochu dohadovat, což bylo dobře, protože nás to posunulo někam dál. Použil jsem dvě písničky, které jsem napsal už dřív, ale dohromady je jich tam šestnáct, většina jich vznikla nově. Pod jejich vlivem se trochu měnil děj a pod jeho vlivem zase písničky – tak, jak to má a musí být. Žánrově je to blues a všechno, co souvisí s blues. Je to černá muzika, hraná a zpívaná bílými herci,“ vzpomíná na vznik inscenace Jiří Šlupka Svěrák.

Ve středu 15. května se pak v Městském divadle uskutečnila derniéra inscenace Mariny Carr Maja, která od premiéry 19. května 2007 dosáhla 19 repríz. Maju pohostinsky režíroval Michael Tarant, který do titulní role obsadil Jindru Janouškovou. V příběhu mnoha velkých lásek a velké touhy dále hrají Zdena Bittlová, Lucie Štěpánková j. h., Daniel Rous j. h. a další.

„Hra světoznámé irské dramatičky je plná tajemství a magické atmosféry, její poetika se blíží magickému realismu, který sahá hluboko k pramenům lidského života a zobrazuje i to, co běžně nevidíme,“ uvádí dramaturgyně Jana Pithartová.

Režisér Michael Tarant dodává: „Především je to velmi dobrá hra s krásnými příležitostmi pro herečky, i pro herce a jejich prostřednictvím samozřejmě zážitek pro diváky. Maja je dramaturgická perla, malý dramaturgický skvost, navíc je v ní mnoho situací, které zažívá každý z nás, jsou velmi silně inspirované každodenním životem. Autorka na jedné straně velmi výstižně líčí obyčejný život, který všichni žijeme. A na druhé straně, za tím vším vytváří další prostor pro fantazii, tajemství. To je na Maje zvláštní a krásné.“