Scéna.cz 

Zemřel divadelní vědec a překladatel Milan Lukeš

Bylo mi smutno, když jsem se dozvěděla, že pan profesor je nemocný a ještě více, když zemřel – stejně jako desítkám, a možná i stovkám lidí, které čtyřicet let na katedře divadelní vědy učil. Milan Lukeš patřil k největším našim odborníkům na alžbětinské, ale též americké divadlo, a navíc byl pedagogem, na jehož přednášky chodili studenti i z jiných oborů a do kterého byly zamilované všechny studentky. Přiznám se, že v době, kdy jsem na sklonku 70. let dělala zkoušky na divadelní vědu na FF UK, netušila jsem, koho mám před sebou. Ale když se mě zeptal na mé oblíbené autory, vysypala jsem bez rozmyšlení plejádu anglosaských autorů – od Shakespeara, přes Shawa, Wildea po americké bardy O´Neilla a Williamse. A přidala též svou tehdy nejoblíbnější hru Obchodník s deštěm od Richarda Nashe. Usmál se svým nenapodobitelným lehce ironickým úsměvem... Až poté jsem zjistila, že jsem nevědomky trefila do černého. Jeho přednášky z alžbětinského a amerického divadla jsem přímo hltala – a nakonec jsem měla tu čest, že se ujal jako školitel mé diplomní práce na shakespearovské téma. Bylo to v době, kdy profesor Lukeš spolupracoval s Divadlem Na zábradlí a režisérem Evaldem Schormem na unikátních inscenacích Hamleta a Macbetha. Ta doba, byť totalitní, pro mě dodnes patří k tomu nejlepšímu, co jsem v divadle viděla.

Profesor Milan Lukeš vystudoval v letech 1951-55 divadelní vědu na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V letech1950-60 pracoval v divadelní redakci nakladatelství Orbis, a 1964-70 byl šéfredaktorem dodnes nepřekonaného časopisu Divadlo. Od 1966 přednáší divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; kde 1977 získal titul CSc., 1979 se stal docentem, 1985 získal titul DrSc. a 1987 byl jmenován profesorem. Od poloviny 80.let (1985-89) byl šéfem činohry Národního divadla v Praze. Poté se dostal i do politiky – v období 1989-90 byl ministrem kultury, 1990-92 poslancem České národní rady a místopředsedou vlády České republiky. Na katedře divadelní vědy na FF UK působil čtyřicet let, posledních jedenáct letech byl redaktorem Světa a divadla.

Jeho překladatelské dílo je obrovské (W. Shakespeara, ale také moderní anglická a amarická dramatika - N. R. Nash, J. Osborne, H. Pinter, G. B. Shaw, E. Albee, A. Miller, O'Neill, T. Williams). Společně s A. Bejblíkem a J. Hornátem vytvořili velkorysý projekt Alžbětinské divadlo: 1. Shakespearovi předchůdci, 1978, 2. Shakespearovi současníci, 1980, 3. Drama po Shakespearovi, 1985; Základy shakespearovské dramaturgie, 1985), jeho poslední knihou, vycházející z esejí na shakespearovské téma publikovaných v 90.letech, je publikace Mezi snem a karnevalem (2004) . Napsal také monografii Eugene ONeill (1979) a zabýval se i teorií dramatu (Umění dramatu, 1987). Množství vědeckých a odborných článků a studií bylo publikováno časopisecky u nás i v zahraničí (např. v USA, Velké Británii, Japonsku, Indii). Stejně cenné jsou i jeho kritiky v řadě periodik, např. v Lidové demokracii, Divadle, Divadelních novinách, Tvorbě, Scéně, Literárních novinách a v časopise Svět a divadlo.