Scéna.cz 

Památkově chráněná Reduta se změní v byt

Jeden den v panelovém bytě na sídlišti. Věta, která vyvolává pocit, že se nic neděje. Ovšem nic nemůže být vzdálenější pravdě. Hra režiséra, dramatika a básníka J. A. Pitínského Pokojíček je plná nečekaných událostí, zvratů a koneckonců překvapivé je i rozuzlení. Režisérka Anna Davidová ji inscenuje tak, jak je pro ni typické. Zcela atypicky. Premiéra Pokojíčku se uskuteční 12. dubna 2024 v divadle Reduta.

J. A. Pitínský naspal jevištní báseň, která napršela a neuschla, jak zní podtitul inscenace Pokojíček, v roce 1992. A tato hra mu téměř zachránila život. V té době totiž bydlel u režiséra Petra Lébla. Aby měl vůbec na rohlíky, kradl mu padesátníky ze sklenice na drobné. Hra Pokojíček zabodovala v nově vzniklé Dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka, s čímž byla spojena i peněžitá odměna. Hra poté byla uvedena v Divadle Na Zábradlí v režii právě Petra Lébla.
V Národním divadle Brno ji režíruje Anna Davidová, kterou s autorem pojí nejen smysl pro grotesku a poezii. „Hra je o nefunkční rodině, která si na své štěstí zkrátka jenom nenašla čas. V této rodině není bohužel nikdo opravdu šťastný. Vládne tam otupělost, odtažitost a strach. Každý jako rodič naseká svou výchovou spousty chyb, ale neschopnost zúčtovat se svými rodičovskými omyly se vrací jako bumerang.“
Jeden den se mají oslavit třicáté narozeniny dcery Marie. Ta ovšem už pět let nevychází ze svého pokojíku a se zbytkem rodiny nekomunikuje. Ten samý den mladší dcera Lída poprvé přivede představit svého nápadníka. A ten samý den uteče z vojny syn Jirka. Domů. Na jeden panelákový byt, kde kromě neustále otvíraných oken nic nefunguje, je toho víc než dost.

Dalo by se tušit, že se na scéně objeví kulisa panelákového bytu z konce osmdesátých let. Ovšem to by v inscenačním týmu nesměl být scénograf Marek Cpin. „O pokojíčku pro Pokojíček jsem samozřejmě uvažoval. Ale protože je Pitínského text symbolistický a surrealistický, rozhodl jsem se, že i scénografie bude víc pracovat se symboly, nadsázkou, expresí. Chtěl jsem vytvořit psychologický prostor, ne realistickou kulisu panelákového bytu. Důležité pro mě byly umělé materiály, plast, dýha, igelit, které ve mně evokují pocit, jaký jsem měl z panelákových bytů, kde jsem ostatně i já vyrůstal.“
A tak se na scéně místo pravoúhlých zdí objeví půlkruhová stěna z oranžových závěsů, obří kaktus či plastové konve.
„Oranžová je pro mě synonymem retro atmosféry, ale v tomto případě v kombinaci se žlutou i navozuje pocit vyprahlé prérie, vyschlé pouště. Hledali jsme nějaký jednoduchý výrazný symbol panelákového bydlení a tím se pro nás stal velký kaktus, který se dobře doplňuje s pouštní atmosférou okolních stěn, které jsou ovšem jen závěsy. Kulisovost, klam a i nestabilita jsou důležitými prvky scénografie, které podporuji expresivně dryáčnickou stránku Pitínského textu“, pokračuje v přiblížení svého uvažování nad výtvarnou stránkou inscenace Marek Cpin.

V Pokojíčku se objeví šestice dospělých herců. Rodičovský pár tvoří Kateřina Liďáková a Petr Kubes. Jejich děti zahrají Isabela Smečka, Viktor Kuzník a hostující herečka, studentka JAMU, Terezie Holubová. Nápadníka Viktora, kterého trápí poměry v navštívené rodině a neustupující akné, zahraje Pavel Čeněk Vaculík. Ten právě probíhající zkoušení komentuje slovy: „Spolupráce s Annou Davidovou je odlišná od toho, na co jsme při zkoušení běžně zvyklí. Jedná se o nikdy nekončící proces hledání výrazových prostředků, které jsou ovlivněny Anniným výrazným rukopisem. A přitom je ta práce neskutečně svobodná a zábavná. Každý z nás chce přijít s co nejšílenějšími nápady a blbinkami.“
Sama režisérka pak o práci s herci říká: „Postavy nejsou načrtnuté v nějakých přehledných osách, jsou nevyzpytatelné, nejednoznačné a chovají se nepravděpodobně. Jsou na útěku před svými vlastními promarněnými životy. V tichu a zastavení by na ně mohla dolehnout mučivá pravda o vzájemném neporozumění. Je potřeba najít ten správný nerv všech těch komických obranných manévrů. Ty postavy totiž jako by ani nebyly skutečné, jsou to jen vyhaslé odlesky jejich vlastních skrytých přání a snů.“
Další výraznou složkou inscenace je hudba. Tu pro Národní divadlo Brno zkomponoval Vladimír Franz. Dramaturgem Pokojíčku je umělecký šéf Činohry Milan Šotek.
A pokud se v představování herců uvádí výraz „dospělý herec“, tak se zdá, že se na jevišti objeví i herci dětští. Ale to už necháme jako jedno z mnoha překvapení blížící se premiéry.

www.ndbrno.cz