Scéna.cz 

13. komnata Milana Kňažka

13. komnata Milana Kňažka
Legendární slovenský herec, bývalý ministr i místopředseda slovenské vlády, jenž v těchto dnech oslaví 75. narozeniny, zažíval od 50. let vzlety a pády jak v osobním, tak v politickém životě (2015), Režie T. Krupa. Herec Milan Kňažko na jednom z prvních mítinků v listopadu 1989 magicky ovládl desetitisíce lidí, když je povzbuzoval, aby vzali své osudy do vlastních rukou. Patřil k výrazným osobnostem té doby a stejně jako se uvedl větou „Utvořte koridor“, i jeho neobyčejně dramatický, lidský, umělecký i politický život byl plný koridorů.

Už od dětství se musel prát s nepřízní osudu. Do rodinného života zasáhl vykonstruovaný proces, v němž byl jeho otec odsouzen za rozvracení republiky a spolupráci s americkou rozvědkou. Matka sama musela uživit tři syny, tvrdě pracovala a manžela ve vězení podporovala. Po sedmi letech se otec z vězení vrátil jako cizí člověk a dospívající Milan se jen těžko přizpůsoboval jeho výchovným požadavkům. Rychle dospěl a velmi záhy pochopil, že je třeba se o sebe postarat sám. V srpnu 1968 dokončil školu a měl nastoupit do divadla, ale nedokázal jen nečinně přihlížet vstupu sovětských vojsk do Československa. Trápil se pasivitou obyvatel, a proto v září 1968 raději odešel studovat do Francie. Když v listopadu přijel domů zlegalizovat svůj zahraniční pobyt, zjistil, že dva jeho milovaní bratři emigrovali, jeden do Kanady, druhý do Austrálie. Režim je v nepřítomnosti odsoudil za opuštění republiky a zbavil je občanství.
V roce 1970 získal roční angažmá v Théatre National Populaire, jednom z nejprestižnějších pařížských divadel. Ale nenastoupil do něj, neboť se kvůli nemocným rodičům a nabídce role ve filmu režiséra Pavloviče vrátil do Bratislavy. A druhý den ho odvedli na vojnu – ze svobody do kasáren. Milan odmítl nátlak ke spolupráci s StB, přišel o pas. V následujících letech se mu podařilo rozběhnout úspěšnou hereckou kariéru na televizní obrazovce a v 80. letech i před filmovou kamerou, např. ve filmech Papilio Jiřího Svobody či Dobří holubi se vracejí režiséra Dušana Kleina. Stal se členem Národního divadla, ale přitom byl známý svým kritickým postojem vůči totalitnímu režimu. Tři roky před listopadovým převratem mu byl udělen titul zasloužilého umělce, ale on ocenění přes všechna rizika vrátil. Patřil k těm umělcům, kteří v době, kdy ne každému bylo jasné, že se totalitní režim hroutí, projevili občanskou odvahu a podepsali Několik vět i Petici za propuštění politických vězňů.
V listopadu 1989 patřil Kňažko k první hrstce angažovaných. V televizním vysílání žádal vypustit z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany. Stal se poradcem Václava Havla a brzy seděl za stolem s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, jejichž debata skončila rozdělením Československa. Odvíjela se jeho politická kariéra, kterou ukončil v březnu 1993 odchodem z vlády, když se praktická politika začala rozcházet s jeho postoji. Pokusil se o návrat do politiky po dvanácti letech, protože se obával o budoucnost Slovenska, když dvakrát kandidoval do funkce prezidenta republiky a také na primátora Bratislavy. Neuspěl. Nakonec z politiky odešel úplně a opět se věnuje herectví.
Vysílání: 26.8., 13.50 hod., ČT1