„Divadlo chápu stále jako tajemství,“ říká Jan Vlasák
autor: Petr Schier
O tom, že Jan Vlasák již řadu let patří mezi přední české herce, se ví velmi dobře. V rámci letošních Letních shakespearovských slavností jsme jej mohli vidět na Pražském hradě nejen v reprízovaném Hamletovi, ale i v premiérovém titulu Romeo a Julie. Jeho jméno si snadno spojíme s divadlem, rozhlasem, filmem, televizí a v neposlední řadě i s dabingem.
Ovšem jeho pedagogická činnost do jisté míry zůstává tajemstvím. Přitom letos tomu bude již devět let, kdy se poprvé přišel podívat do výuky své tehdejší kolegyně Elišky Balzerové, nechal se zlákat, a stal se tak na dlouhou řadu let platným pedagogem VOŠ herecké v Praze Michli.
„Nula bodou!“ Na třicet mladých hereckých adeptů si muselo vyslechnout tento nemilosrdný, a pro Jana Vlasáka typický, verdikt, aby pochopili, že celé divadlo je především o energii a o dlouhé, nikdy nekončící cestě k poznání sebe sama.
Jak se to tak stane, netuším. Mě na této „roli“ nejvíce láká fakt, že člověk pozná řadu nových a zajímavých lidí, k nimž musí najít vždy originální cestu, aby s nimi mohl spolupracovat. Staví před ně překážky a pomáhá jim dostat se dál. Znovu a znovu osvětluje a ozřejmuje nové a nové problémy. A díky tomu všemu nalézám nové a nové cesty k sobě samému, uvědomuji si spousty věcí a objevuji nová, mně do té doby skrytá tajemství divadla.
Jitka je úžasná herečka a skvělý člověk. Coby pedagog má v sobě navíc výjimečný dar snadné komunikace s lidmi. Neustále je doslova přesycena zásobou nápadů, jak je upoutat, rozhejbat, zaměstnat a uvést v činnost.
To bych neřekl. Nevím, jak přesně to je, ale domnívám se, že to děláme asi oba podobně. Troufám si tvrdit, že Jitka má stejné režijní ambice, jako bych mohl mít já.
Lehce unavený jsem, to je pravda. Co jsem předal? No, nepředal jsem nic, spíše jsem se po ty tři roky studia vždy snažil spolu se studenty procházet onou divadelní cestou tak, aby nalezli sami sebe a pochopili, čeho že se to v tom divadle všichni účastníme. I pro mě, přestože se na té cestě již víceméně nacházím v závěrečné fázi, je totiž divadlo neustálým tajemstvím. Stále z něho cítím něco nového, co je třeba odhalit a naučit se.
Shakespeare je obrovský a úžasný autor, jenž znovu a znovu umožňuje člověku nazírat sebe sama novým a novým pohledem. Poprvé jsem se s ním setkal na škole, tehdy ještě coby divák. Moji spolužáci připravovali společně s Josefem Karlíkem inscenaci Veta za vetu. Hned v mém prvním angažmá jsme si v Komedii omylů „podali ruce“ a držíme se dodnes. Za tu dobu, co jsem u divadla, jsem si už zahrál Othella, Festeho, Jaga, Tybalta, Kapuleta, Hamleta, Horacia, či Ducha… a teď Claudia.
Zkrátka, potkávali jsme se mnohokrát a já jsem za to skutečně rád, neboť jeho hry jsou pro mě příjemnou terapií.
Sousto je to naprosto nutné a nezbytné! Ochutnat by je měl každý, kdo se rozhodl koketovat s divadlem. Jedině v Shakespearovi naleznete s absolutní platností tolik nových věcí, co je třeba se naučit. Verš, situace, rytmus, prostor, postavy, … zkrátka je tam vše, co divadlo má mít.
Výběr režiséra je věcí vedení školy. My se toho účastníme spíše svými návrhy. Pokud jde o Michala, tak jeho velkou předností, kromě toho, že je to výborný režisér, je především zájem a chuť pracovat s mladými lidmi. Baví ho to. V dnešní době je velmi těžké najít někoho, kdo ochotně vymění budování vlastní popularity, slávy a úspěchu za investování svého času a energie do tak nejistých projektů, jakými je práce se začínajícími herci
V letošní sezoně si po mnoha letech vyzkouším roli herce na volné noze. Přesto, že v divadle Rokoko proběhly jisté změny a nastoupilo nové vedení, které bude vytvářet též nový repertoár, měli bychom tam i nadále hrát Skřivánka, s Táňou Medveckou Kishonův Oddací list a snad Smrt obchodního cestujícího. Mimo to zkouším s Jirkou Langmajerem v divadle Pod Palmovkou moc pěknou hru – Pravý západ. A konečně, vloni jsme s Michalem Langem odpremiérovali ve Švandově divadle opět jednoho Shakespeara, tentokrát Oko za oko, kde s chutí hraji vévodu.
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Litava Park nabídne hvězdný line-up
Krásné místo kousek od Brna, město Bučovice, již podruhé zve na víkend plný skvělé hudby. Dvoudenní festival L celý článek
OPERA/ TANEC
Den otevřených dveří Tanečního centra Praha
Konzervatoř Taneční centrum Praha pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 14 do 17 hodin ve svém sídle v branickém celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Literární tipy 18. týden
Tajemství života KHM
Pátrání po nevyjasněných záhadách v životě básníka Karla Hynka Máchy (2010). Režie I. celý článek