Scéna.cz 

Pan Pros režiséra Jana Nebeského v DOXu

V Centru současného umění DOX ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL vzniká nová inscenace Pan Pros režiséra Jana Nebeského, scenáristky a herečky Lucie Trmíkové a herce Davida Prachaře. Činohra Pan Pros je autorskou variací beckettovských témat a motivů při příležitosti 30. výročí úmrtí Samuela Becketta, dramatika, prozaika a nositele Nobelovy ceny za literaturu. DOX touto inscenací realizuje strategii koprodukční podpory českých tvůrců s nezaměnitelným uměleckým přístupem a přispívá ke vzniku nových děl na hranici žánrů. Premiéra se koná 2. října 2019, reprízy v letošním roce 6. října, 9. a 10. prosince, vždy od 19 hodin v DOXu.

Centrum současného umění DOX při příležitosti 30. výročí úmrtí Samuela Becketta († 22. 12. 1989) oslovilo divadelního režiséra Jana Nebeského, který se výrazně podílel na výjimečné éře Divadla Komedie v druhé polovině devadesátých let. Nebeský se tak po čtvrt století, kdy vznikla v Divadle Komedie jeho slavná inscenace Konec hry, vrací k Samuelu Beckettovi, fascinujícímu irskému dramatikovi, prozaikovi a nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Beckettovská témata a motivy autorsky přetváří a upravuje přímo pro galerijní prostory Centra současného umění DOX v pražských Holešovicích. „Plán vrátit se k Beckettovi vznikl v JEDLu už před dvěma lety a nabídka DOXu se tak protnula s naší vizí, prostor galerie se ukázal pro tento projekt jako ideální,“ doplňuje Lucie Trmíková.
„Svou hloubkou pohledu na svět a realitu, svým porozuměním má Jan Nebeský k dramatikovi Beckettovi tak blízko jako málokterý český činoherní režisér,“ vysvětluje Viliam Dočolomanský, šéfdramaturg živého umění DOXu, proč oslovil právě Jana Nebeského. „Nebeský svým výrazným tvůrčím rukopisem přetváří beckettovská témata a motivy do experimentální činohry s názvem Pan Pros s podtitulem Slova, která mi nepatří.“
Muž a žena u konce svých sil na pobřeží moře. Čas se zastavil. Vynořují se jen útržky vzpomínek. Nelze zůstat, nelze odejít. Nelze mluvit, nelze mlčet. A pocity? Podtitul (Slova, která mi nepatří) stejně jako výše uvedená anotace z pera scenáristky a herečky Lucie Trmíkové dávají tušit, jakou roli v inscenaci hraje text. „Ticho v Panu Prosovi dostává stejnou váhu jako slova, čím méně slov, tím lépe,“ komentuje Trmíková.
„Nic nihilističtějšího, dietnějšího, oproštěnějšího jsem zatím nehrál,“ doplňuje David Prachař.
„Slova dnes ztrácí na významu, tak s nimi šetříme. Snažíme se souznět s Beckettem, který sám postupoval od košatého divadla až k tvorbě, kdy ho nejvíc zajímal jen ústní otvor.“
Jan Nebeský celý život pracuje s fúzí umění, s prolínáním žánrů: tanečního, hudebního, činoherního a výtvarného. „Tvůrcům dává absolutní důvěru a svobodu. Intenzivnímu koncentrovanému společnému úsilí před premiérou předchází několikaměsíční samostudium jednotlivých složek, které Honza Nebeský v zásadním okamžiku propojuje svou bytostí,“ podotýká k režisérskému přístupu Prachař. V případě inscenace Pan Pros umělci rovněž pracují s galerijním prostorem DOXu a jeho naakumulovanou energií a tichem jakožto základním atributem každé galerie.
Tvorba spolku JEDL, který tvoří režisér Jan Nebeský, herečka a scenáristka Lucie Trmíková a herec David Prachař, je poctou absolutní svobodě v tvorbě a zcela souzní s programovou linií Centra DOX v oblasti živého umění nabízet půdu pro vzájemně obohacující setkání a znejistit alespoň na chvíli obvyklé způsoby vnímání. Centrum DOX tímto také realizuje strategii koprodukční podpory českých tvůrců s nezaměnitelným uměleckým přístupem a přispívá ke vzniku nových děl na hranici žánrů.