zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Po sametu

Po sametu (Foto: J. Fulin)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

25 let od Sametové revoluce. Je to vhodná příležitost se ohlédnout, připomenout si cestu, kterou jsme ušli a zhodnotit její nejvýraznější momenty. Autorská inscenace PO SAMETU rozšíří repertoár Nové scény svoji premiérou – stylově 17. listopadu 2014.
Režisér Jiří Adámek, tvůrce originálního modelu hudebně-verbálního divadla (někdy nazývaného „novým voice-bandem“), pro takové ohlédnutí našel ideální materiál v Minulém týdnu – rubrice, která týden co týden vychází v časopisu Respekt. Její autor Ivan Lamper v ní shrnuje nejdůležitější domácí události i zcela efemérní epizody v životě naší země – a činí tak s nezanedbatelným autorským vkladem, který nepostrádá humor ani poezii. Při zpětném pohledu získáme panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života. Můžeme se tak i sami na sebe podívat s nadhledem... a třeba se i sami sobě zasmát.

Střípky z posledních pětadvaceti let. Opojné roky po převratu. Pocit zklamání a zrady z vysoké politiky, když přicházejí první krize. Bahnitá mělčina opoziční smlouvy. Nové naděje, nové touhy po malých revolucích a nová zklamání. Střídající se tváře politiků, po kterých zůstávají špinavé šmouhy. Vztek, který si vyléváme na slabších a bezmocnějších, místo abychom si došlápli výš. Směšné, trapné, téměř neuvěřitelné skandálky a aféry. Bezostyšnost, pýcha, pokrytectví. A co je hlavní? Nepřijmout vlastní odpovědnost. Mám na mysli představení, které působí jako krajina. Každý divák se může zastavit v místě či u události, na které má osobní vzpomínky. Nebo kde se ho něco osobně dotýká. Herci jsou průvodci, prostředníci. Vyvolávají v paměti zasutá hesla, názory, postoje a nechají je zase mizet, aby se mohly vynořit další. Proměňují se v politiky, novináře, občany, úředníky – zastupují nás všechny. I prostor, ve kterém se pohybují, působí jako krajina. Krajina-země, která je nám dána ke správě. Někdy jsme k ní nevšímaví, často dokonce bezohlední. A přece jsou chvíle, kdy za ni pocítíme vděk. Právě vědomí vděčnosti by mělo být tím, co v naší inscenaci vyváží všechny nepěkné stránky života „po sametu“. Jiří Adámek, režisér inscenace.
Hrají: Saša Rašilov, Taťjana Medvecká, Pavla Beretová, Filip Kaňkovský, Pavel Smolárik j. h. a Petr Vančura j. h.

17.11.2014 15:11:38 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Ze zlaté kapličky

Laterna fest 2024

The Umbilical Brothers (The Distraction)

Druhý ročník mezinárodního festivalu multižánrového divadla na Nove& ...celý článek


Bílá Voda míří na prkna naší první scény

Jana Pidrmanová (Evarista), Magdaléna Borová (Žofia Burdová)

Činohra národního divadla chystá dramatizaci románu Bílá voda od spisovatelky Kateřiny Tučkové. Premiéra 9. kv ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Naďa - vzpomínkový koncert

Jana Fabiánová (Zdroj: Ságl Production)

Desítky umělců – zpěváků, hudebníků a herců – spolu s mnoha přáteli se sešli v pražské Lucerně, ab celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 19. týden

Anna Geislerová (Želary)

Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu, který uvádíme u příležitosti výročí květnových dnů, konce 2. celý článek

další články...