Scéna.cz 

Zemřela herečka Nina Jiránková

(1. 10. 1927 – 14. 10. 2014)
Herečka Nina Jiránková se narodila v Mirošovicích u Prahy. I když otec se zabýval praktickými věcmi (vlastnil zdejší slévárnu), a umělecké geny v rodině byly. Její dědeček, jehož učitelem byl Bedřich Smetana, byl klavírní virtuóz a profesorem Pražské konzervatoře. Zájem o divadlo začínal u tance a zpěvu, kterým se v dětství věnovala. A tak bylo pro ni logické se po gymnáziu přihlásit na pražskou konzervatoř ke studiu dramatického umění.
Konzervatoř však byla v období války uzavřena, a tak v té době pracovala na farmě v rodných Mirošovicích. Po ukončení války nastoupila na DAMU, které absolvovala v roce 1948. Již během studií hostovala v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kde také nastoupila po absolutoriu do stálého angažmá.

Připomeňme, že jejím profesorem na konzervatoři a později na DAMU byl Ota Ornest, a právě za ním společně se skupinou dalších herců (její nejlepší přítelkyní byla Irena Kačírková) odešla v roce 1950 do Městských divadel pražských. Zde zůstala prakticky po celou svou uměleckou kariéru, do penze odešla v roce 1991. Podobně jako většina herců, kteří v MDP zažili dobu Ornestina, později vzpomínala: „Byla to nejlepší léta mého hereckého života. A nejveselejší, ačkoli se odehrávala v takové ošklivé době. Ostrůvek vzájemné důvěry, protože jsme spolu mohli mluvit otevřeně, aniž jsme se báli jeden druhého.“ Děkuji na to,“ promluvila o svém vztahu k divadlu v knize M. Valtrové Ornestinum. Proměnlivá herečka, schopná komických i tragických akcentů, sehrála za svůj život více než stovku rolí na jevišti, ve filmu jich bylo několik desítek. Kromě Oty Ornesta byl důležitým režisérem jejího života především Alfréd Radok. Pod jeho vedením zazářila především v legendární Hře o lásce a smrti, kde ztvárnila roli Sofie de Lavoisier. Radok jí lákal, aby s ním změnila angažmá do Národního divadla, ale odmítla. V jeho režii si pak na scéně Národního divadla zahrála v Domě Doni Bernardy postavu Martirio. Městská divadla pražská jí poskytla množství různorodých příležitostí, role dramatické, komediální i salónní. Měla také možnost objevit se v prvních muzikálech, uvedených na scéně ABC, mj. Chicago, Dva šlechtici z Verony či Já, k čertu, žiju rád! Mezi její nejoblíbenější divadelní role patřila kromě Sofie ve Hře o lásce a smrti také Marie v Tartuffovi, Isabel v Casonově hře Stromy umírají vstoje, Viktorie v Zlodějce z města Londýna či Eleonora v Benátské vdovičce. Ani po odchodu do penze se divadla nevzdala. Vystupovala v mnoha pražských a mimopražských divadlech (např. v Národním divadle, Švandově, v Řeznické, či v Divadle Radka Brzobohatého, č v Příbrami). Díky divadlu se po roce 1989 dostala také do Kanady, kde hrála v představení pro krajany. Za svou celoživotní tvorbu získala v roce 1997 SENIOR PRIX. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1955. A svou nejvýznamnější roli získala v roce 1956, kdy ztvárnila Františku v adaptaci románu J. Glazarové Advent. Další velké role už nezískala, především kvůli tomu, že ji do značné míry handicapoval její buržoazní původ. Nicméně, měla na kontě několik desítek filmů a televizních inscenaci a seriálů. Naposledy si zahrála ve filmu Školní výlet v roce 2012.