Scéna.cz 

Višňový sad – první Čechov divadelního spolku Kašpar

V letošním roce uplyne 110 let od smrti jednoho z největších a nejhranějších ruských dramatiků Antona Pavloviče Čechova. Není divu, že se tak jeho hry objevili či objeví na repertoáru mnoha divadel. Divadelní spolek Kašpar sídlící v Divadle v Celetné sáhl po jeho úplně poslední hře VIŠŇOVÝ SAD, ale zdaleka nejen kvůli zmiňovanému výročí, hlavním důvodem bylo to, že složení souboru je pro uvedení této hry momentálně naprosto ideální.

Režie se ujal kmenový režisér Filip Nuckolls, který v textu nachází mnoho styčných ploch se současným děním ve společnosti – ať se jedná o ničení starých hodnot, nevyrovnání se s vlastní minulostí, vzájemné nenaslouchání si či nadějeplné - avšak z vůle jedince neuskutečnitelné - pokrokářské výhledy do budoucna.

Režisér Nuckolls již od začátku věděl, že když to bude Čechov, tak je pro něj úplně samozřejmě, že scéna ve které se bude celá hra odehrávat musí být realistická a tento původní záměr dodržel. Na jevišti Divadle v Celetné v nové premiéře spolku Kašpar tak uvidíte s prvním Čechovem také první realistickou scénu ve více jak dvacetileté historii tohoto souboru. Při vzniku scény, jejímž autorem je Jan Bažant, se režisér nechal inspirovat zámkem Jezeří v severních Čechách, který se nachází na samé hranici hnědouhelného dolu a prolomení těžebních limitů by jej odsoudilo k definitivnímu zániku. Tato metafora žití na hraně bytí a nebytí je Višňovému sadu, dle inscenátorů, velmi blízká.

Višňový sad je Čechovova poslední hra, která vznikala v letech 1902 a 1903. Čechov napsal Višňový sad jako hru o minulosti, přítomnosti a budoucnosti vlasti.. Na jevišti byla poprvé představena v Moskevském uměleckém divadle (MCHAT), kde měla premiéru 17. ledna 1904 (podle juliánského kalendáře), to byly Čechovovy narozeniny a jmeniny současně. Tento ruský prozaik, dramatik a jeden z největších povídkářů světové literatury začal své první humoristické texty publikovat v novinách a časopisech pod pseudonymem Antoša Čechonte. V próze se věnoval psaní povídek a novel. V dramatu patří mezi nejvýznamější světové dramatiky. Kromě svých velkých dramat je také autorem mnoha jednoaktových her. Jeho dramatické dílo je úzce spjato s Moskevským uměleckým divadlem (MCHAT; 1987) a jeho vůdčími osobnostmi Konstantinem Sergejevičem Stanislavským a Vladimírem Ivanovičem Němirovičem-Dančenkem.

V knize „Čechov dramatik“ píše srbský znalec Čechova Jovan Hristič toto: „Višňový sad je, ať to zní sebeparadoxněji, dramatem vedlejších postav, v němž hlavní postava není vůbec postavou. Proto také Čechov mohl každé postavě této hry dát bohatší, plnější život než v kterékoli jiné své hře. Ve Višňovém sadu byl definitivně smazán rozdíl mezi hlavními a vedlejšími postavami a před námi je velký obraz života s jeho nekonečně různotvarými formami, jež se navzájem doplňují, protínají a prostupují, obraz, jaký dokázal poskytnout jedině realistický román devatenáctého století. Jak by řekli angličtí kritici, Višňový sad je nejdemokratičtější ze všech Čechovových dramat.“

I. premiéra 28. února 2014; II. premiéra 2. března 2014 v Divadle v Celetné.
Hrají – Milena Steinmasslová, Monika Zoubková, Alena Doláková, Jitka Nerudová, Eliška M. Boušková/ Lucie Palonciová, Lukáš Jůza, Jan Potměšil, Petr Lněnička, Jakub Špalek, Pavel Lagner, Miloš Kopečný a Matouš Ruml.
Překlad – Leoš Suchařípa. Režie – Filip Nuckolls. Scéna – Jan Bažant. Kostýmy – Jan C. Löbl. Hudba – Daniel Fikejz. Dramaturgie – Lenka Bočková. Více zde . 102. premiéra divadelního spolku Kašpar.