Koho na jevišti Národního divadla Praha nevidíte?
„Dámy a pánové, za pět minut budeme začínat, za pět minut začínáme! Prosím pana oponáře, pana čalouníka, paní rekvizitářku, pány techniku, paní Válkovou, slečnu Janěkovou, paní Janžurovou, pana Udatného, pana Němce, pány tanečníky, pány externisty. Připravíme se na začátek prvního dílu!“
Kdyby si divák spletl vchod, a místo hlavním vešel do Stavovského divadla vchodem hereckým, uslyšel by večer za pět minut sedm z každého zákulisního reproduktoru podobné hlášení. Hlas z reproduktoru patří jednomu ze tří inspicientů činohry ND, kteří od svého pultu zahajují a řídí divadelní představení. Co vlastně inspicient v zákulisí dělá, když diváci nerušeně sedí v sametových sedadlech?
Hlavním pracovním nástrojem inspicienta je vedle důkladně opoznámkovaného textu inspicientský pult, na kterém je spoustu světélek, tlačítek a mikrofon. Tlačítku, pomocí kterého může inspicient dávat pokyny do celého divadla, se říká generál. Tím se svolávají všichni, kteří se na představení podílí. V době generálních zkoušek zní hlas inspicienta nejen v zákulisí, ale i ve všech kancelářích, na chodbách a dokonce i v restauraci a klubu přilehlého paláce Kolowrat (pokud se zrovna zkouší ve Stavovském divadle). Dalšími tlačítky dává inspicient pokyny do zvukařské a osvětlovací kabiny, do provaziště, jevištním mistrům, do propadu, do orchestřiště. Pokud zvukové pokyny nestačí, či z nějakého důvodu nevyhovují, existují ještě přídavná světelná znamení. Někdy dojde i na vysílačku nebo dokonce na baterku. Inspicient se musí účastnit každé zkoušky jemu přidělené inscenace. Právě tam vzniká inspicientská kniha, ve které je inscenace rozepsaná od zahajovacího volání až po spuštění opony. Na zkušebnách svolává herce, připomíná, která scéna se zkouší, organizuje společně s asistentem režie přípravu náznakových scén a rekvizit. A hlavně se na zkoušky dívá, protože ho během představení nesmí nic nezaskočit. Je to umělecká profese, ke které je potřeba velké dávky nejen divadelní intuice, ale i rozhodnosti, taktu a pohotovosti.A jak se člověk stane inspicientem? Jednoduše, musí mít rád divadlo a celý ten magický shon kolem něj. K souboru činohry ND patří inspicienti tři:
Bláha: Po třiceti letech u divadla jsem si už na své noční můry zvykl. Je jich příliš mnoho, abych je vyjmenovával. Nejhorší je představa, že bych omylem přišel spustit představení do jiného divadla.
Školník: To je různé, někdy režisér, jindy scénograf…
Růžička: Zatím žádnou noční můru nemám a doufám, že ji ani mít nebudu. Mám jen obavy z úrazů během představení.
Bláha:Zkouškami po večerech, sobotách a nedělích. Ale dobrý režisér obvykle inspicienta netrápí.
Školník: Někdy trápí, jindy ne. Ale to už k této práci patří. Kdybych si stěžoval, byl bych jako kuchař, který se diví, že se po něm chce dobré jídlo. Víc už o tom nechci mluvit, mohlo by se totiž stát, že by se mnou už žádný režisér nechtěl pracovat.
Růžička: Když na jevišti všechno klape, tak mě moc režiséři netrápí. Samozřejmě někdy dojde k nedorozumění, ale to se stává i v civilním životě.
Bláha: Například na jedno představení Pirandellovy hry Je to tak, chcete-li, kdy paní Skořepová trhala v Grébovce větvičky pro svého ptáčka a netušila, že odpoledne hraje. Když jsme ji, po dlouhém shánění a mnoha telefonátech, před diváky omluvili, jako zázrakem se s bušícím srdcem objevila vedle mě v zákulisí, vteřinu před svým výstupem a dokonce i v kostýmu.
Školník: Naštěstí jich bylo více než těch bez úsměvu. Ještě v době angažmá v Divadle Jiřího Wolkera jsme celý týden hráli dopoledne inscenaci Pejsek a kočička, kde hrála Martina Hudečková Kočičku, a večer Hadriána z Římsů, tam hrála Ruměnu. Jednou nás velmi pobavila, když přišla večer na svůj výstup ve správném kostýmu, tedy jako Ruměna, ale na obličeji měla namalovanou masku Kočičky. Naštěstí však přišla jako obvykle včas a ještě se stihla přelíčit. Ale u divadla není vždy jen legrace.
Růžička: S odstupem času většinou vzpomínám na vše s úsměvem. Někdy je to úsměv smutný, jindy od srdce. Směju se rád a všemu. Asi jsem blázen, ale kdo u divadla není?
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Články v rubrice - Ze zlaté kapličky
Bílá Voda míří na prkna naší první scény
Činohra národního divadla chystá dramatizaci románu Bílá voda od spisovatelky Kateřiny Tučkové. Premiéra 9. kv ...celý článek
Časopis 19 - sekce
HUDBA
Eurovision Song Contest 2024
Eurovision Song Contest 2024
Přímý přenos prvního semifinále ze švédského Malmö, kde se letos koná 68. ročn celý článek
OPERA/ TANEC
FOK zveřejnil program jubilejní 90. sezóny
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí 90. sezónu provedením monumentální Symfonie tisíců Gustava Mahlera celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 20. týden
Fotograf
Hořká komedie inspirovaná tvůrčí živelností a vztahovými karamboly světoznámého českého fotografa celý článek