Scéna.cz 

Týden německé sezóny v Divadle Komedie

Od 13. do 18. června 2010 měli diváci Divadla Komedie možnost zhlédnout v rámci TÝDNE NĚMECKÉ SEZÓNY všechny původní premiérové inscenace sezóny 2009 / 2010. S jejím koncem bude završena druhá fáze dramaturgického projektu MITTELEUROPA, který byl započat v roce 2008 a zahrnuje tři „národní sezóny“ – českou, německou a rakouskou. Stejně jako loni vydané Listy I – Česká sezóna reflektující sezónu 2008 / 2009, nabídnou Listy II – Německá sezóna, které budou k dispozici v Divadle Komedie od 13. června 2010, soubor kritických zhodnocení, postřehů i úvah nad končící sezónou 2009 / 2010. Přehlídka bude provázena diváckou soutěží, hlavní cenou je zájezd do Berlína spojený s návštěvou přední německé scény Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz.

„Výběr titulů ´národních sezón´ vychází z potřeby reflexe zásadních politických a společenských změn, které se udály ve střední Evropě během 20. století a stále ovlivňují naši současnost.“ říká režisér a ředitel Pražského komorního divadla Dušan D. Pařízek. Sezónu 2009 / 2010, která proběhla ve znamení příznačného hesla „Staří hrdinové, nové světy – noví hrdinové, staré světy“, proto symbolicky zakončil 18. června 2010 Ples 20. století. V jeho průběhu budou vyhlášeni vítězové divácké soutěže.

Do časově nejvzdálenější minulosti spadá podle data svého vzniku titul, kterým David Jařab uzavřel právě končící Německou sezónu. Na jeviště uvedl volnou adaptaci jednoho z nejvýraznějších textů německého expresionismu LULU Franka Wedekinda, který svou schopností demaskovat pokleslou morálku vyšší střední třídy dokáže stále promlouvat současným jazykem. Titulní hrdina prózy Johannese Urzidila WEISSENSTEIN v divadelním zpracování Davida Jařaba je ztělesněním absolutní životní nejistoty a nepředurčenosti k životu. Jeho příběh je metaforou provizorních existenčních podmínek meziválečné éry – jeho neustálé hledání sebe sama nekončí ani smrtí. Dvojinscenace textů GOEBBELS. SAMOMLUVA (autor Oliver Reese) a BAAROVÁ (autor Dušan David Pařízek) byla věnována otázce vypořádání se s minulostí. Konfrontuje formou dokumentárního divadla autentické projevy, úvahy a deníkové zápisy Josepha Goebbelse s výpovědí a životní lží české hvězdy nacistického filmového průmyslu Lídy Baarové. „Falšování dějin“ je i jedním ze zásadních motivů inscenace HRDINOVÉ JAKO MY (autor Thomas Brussig, adaptace Kamila Polívková). Její hlavní postavou je Klaus Uhltzscht, jeden ze samozvaných hrdinů, bez kterých by se pád železné opony neobešel – stejně, jako se bez těchto hrdinů jako jsme my neobejde žádný totalitní režim. Ve své hře HOSTÉ, která svému autorovi vynesla v roce 1999 cenu za nejlepší současnou německou hru (Mühlheimer Dramatikerpreis 1999), zachytil Oliver Bukowski sny, touhy a ztroskotané vize první generace podnikatelů na divokém kapitalistickém východě 90. let 20. století. Společnosti, která bojuje s vlastním strachem z náboženského fundamentalismu a usiluje o integraci etnik a kultur, nastavila zrcadlo inscenace ČERNÉ PANNY. Tento „divadelní dokument“ Divadla Komedie vychází z práce Güntera Senkela a Feriduna Zaimoglu. Autoři sestavili na základě pečlivých rešerší výpovědi deseti berlínských muslimek, které podávají zprávu o problematickém životě mezi dvěma kulturami.

Mezi novinky na repertoáru Divadla Komedie patří rovněž pravidelné diskusní fórum Dialogy o…, které umožňuje divákům setkávání s věhlasnými autory a inscenačními týmy. Iniciace tvůrčího dialogu a kritické reflexe vychází většinou z nových inscenací, vždycky ovšem míří na společensko-kulturní situaci v širším kontextu. Uskutečnily se tak dialogy ke všem inscenacím Německé sezony a navíc Dialogy o (ne)kulturní politice, kterými se snažilo Divadlo Komedie konstruktivně přispět do diskuze o grantové politice hlavního města Prahy.