Scéna.cz 

4 x vzpomínka na Karla Kryla

Mollové tóny Karla Kryla
Známý písničkář nás všechny svou osobní zpovědí nutí k zamyšlení nad národní a občanskou odpovědností (1992). Připravili: J. Pokorný, R. Chochola, K. Smrž a M. Ledecký. Scénář a režie J. Moc
Rozhovor s písničkářem a básníkem Karlem Krylem (1944–1994) byl natočen v létě roku 1992, dva roky po sametové revoluci, těsně před rozdělením Československa na dva samostatné státy a téměř dva roky před jeho smrtí. Skeptický a zahořklý autor-analytik upřímně a necenzurovaně hovoří nejen o svém životě v emigraci, ale i o současnosti počátku devadesátých let, která v něm vyvolává řadu otázek.

Možná ale, že dnešní divák z nadhledu let, která uběhla od natočení pořadu, pochopí řadu jeho výhrad k tehdejšímu vývoji lépe a ostrý analytický pohled básníka mu bude bližší. Živě jsou ve vesnické hospůdce i jinde zpívány autorské písničky. Karel Kryl strávil v politickém exilu v Německé spolkové republice přes dvacet let. Pracoval příležitostně jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let.
Vysílání: 11.4., 16.45 hod., ČT2

Koncert pro všechny slušný lidi - Karel Kryl
Lásko, Rakovina, Děkuji a další písně Karla Kryla z koncertu konaného 3. 12. 1989. Kamera J. Kadaňka. Režie A. Rezek
Skladatel a textař Karel Kryl (1944–1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let. Koncert pro všechny slušný lidi se konal krátce po Krylově návratu do vlasti 3. prosince 1989 v pražské Sportovní hale.
Vysílání: 12.4., 10.25 hod., ČT2

Televizní písničky a songy Karla Kryla
Nejslavnější skladby legendárního textaře, skladatele a disidenta, které zazní v umělcově podání u příležitosti jeho nedožitých sedmdesátých narozenin (2004)
Skladatel a textař Karel Kryl (1944–1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let. Pětačtyřicetiminutový výběr nejznámějších Krylových písní se váže k cyklu Kam zmizel ten starý song.
Vysílání: 12.4., 20.20 hod., ČT art, Je nám ctí... Karel Kryl - 70 let

Občan Karel Kryl
Mýtus a legenda, která neunesla podivnou svobodu a blbou náladu. Účinkují: P. Landovský, P. Dostál, I. M. Jirous, V. Třešňák, V. Malý, P. Pecháček, I. Binar, J. Kryl, D. Bakerová, A. Opasek a další (1999). Režie M. Zábranský
12. dubna 2014 uplyne 70 let od narození básníka, prozaika a zpěváka Karla Kryla. Na mýtus a legendu, která neunesla podivnou svobodu a blbou náladu, vzpomínají v dokumentu scenáristy a režiséra Miloše Zábranského Pavel Landovský, Pavel Dostál, Ivan Magor Jirous, Vlastimil Třešňák, Václav Malý, Pavel Pecháček, Ivan Binar, Jan Kryl, Daniela Bakerová, Anastáz Opasek a další.
Vysílání: 12.4., 21.05 hod., ČT art
Opakování: 14.4., ČT art