Faust jako trip v kasematech
autor: archiv divadla
Prostředí vyšehradských kasemat k divadlu samozřejmě láká, a tak se zde letos po velmi úspěšné inscenaci Marlowova Fausta rozhodli představit Fausta Goethova. Po něm by ve volném cyklu měly přibýt i novodobější faustovské kreace, Ravenhillova hra Faust je mrtvý a Pokoušení Václava Havla. tedy událost, u které nelze chybět...
Poté co projdete dlouhými chodbami a uvidíte ve velké místnosti Gorlice velkolepé sochy a jste hnáni k lešení plném sedadel tyčícímu se až téměř ke stropu a zároveň varováni, abyste nešlápli na magický čtverec bílého písku, rozechvěje vás vlna očekávání. Společně s herci se pak ponoříte do ponurého potemnělého světa a přes dvě hodiny se snažíte rozeznávat siluety, rozklíčovávat nepříliš srozumitelné děje (a povýtce nepříliš srozumitelná slova protagonistů). Je pravda, že to vše má své kouzlo.
Čaruje se tu nejen se světly, ale i s prostorem rozparcelovaným pro herce v horizontálním i vertikálním plánu místnosti, experimentuje se s technikou, projekcí (proto ten bílý pískový čtverec) až mystickou. Podobně je to i se zvuky, od chrámových zpěvů, po skřeky, výkřiky, drmolení, komolení... a znovu využití i techniky mikrofonové. Režisér David Czesany se dal slyšet, že tu jde o takový faustovský trip. Ano, tak nějak si to asi představuji (zkušenosti s drogami nemajíc), ale tolik vím, že ne všechny fáze tripu musejí být příjemné. Tím se představení tripu podobá. Přijdou chvíle, kdy vás na tvrdých sedadlech (odkud není úniku – protože východ je za jevištěm) začne mrzet, že jste vůbec přišli a pocítíte neodkladnou touhu překotně zalistovat tou knížkou na konec.
V této koncepci velkých temných obrazů vlastně není příliš místa na individuální herecké projevy, a kdo čekal jakkoli propracovanou drobnokresbu postav (jako třeba já), byl zklamán. Ostatně trvalé příšeří a dvě roviny mluveného projevu- buď neutrální odříkávání nebo hysterické nesrozumitelné vykřikování – ostatně v tomto herce spíše handicapovaly.
Fausta v nejrůznějších podobách jsem už zhlédla X-krát. Nicméně i tak mi rozostření kontur příběhu a zpomalená nedějovost dělala problémy, a maně mi vytanulo na mysli, že podobný princip by šel aplikovat v podstatě na cokoli... Nicméně, i tak se dá prožít jeden letní večer.
J.W.Goethe: Faust
Dramaturgie Lucie Ferenzová, režie David Czesany, kostýmy Andrea Králová, scéna Petr B.Novák, hudba Ivan Acher.
Hrají: Roman Zach, Martin Finger, Gabriela Míčová, Jindřiška Křivánková, Leoš Noha, Jiří Černý, Lucie Roznětínská, Monika Krejčí, Jan Dvořák, Jan Lepšík, Stanislav Majer.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek
Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi
Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek
Hostina dravců: když jde o život
Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek
Časopis 20 - sekce
HUDBA
Výlet žáků ZŠ Pražačka na brněnský muzikál Heidi
V sobotu 11. května 2024 se žáci ZŠ Pražačka spolu s rodiči vydali na nezapomenutelný výlet do Brna. Tento den celý článek
OPERA/ TANEC
Pavel Černoch se představí v Hamburku
V neděli 12. května se tenorista Pavel Černoch poprvé představí v opeře Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcen celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Filmové tipy 21. týden
Boj o oheň
Kdo měl oheň, měl i život. Francouzské koprodukční drama (1981). Hrají: E. McGill, R. Perlman, R celý článek