Scéna.cz 

Poslední premiérou sezony v Plzni Harwoodův Garderobiér

Činohra Divadla Josefa Kajetána Tyla uvedla na scéně Komorního divadla GARDEROBIÉRA, nejslavnější z her současného anglického dramatika sira Ronalda Harwooda (*1934).

Nový titul skýtá mimořádné herecké příležitosti pro dvě zralé herecké osobnosti. Hlavní postavu, starého, nerudného slavného herce přezdívaného Sir, ztvární Pavel Pavlovský, titulní roli garderobiéra Normana, jeho věrného pečovatele a oddaného milovníka divadla, zachraňujícího beznadějně ohrožené představení Krále Leara, nastudoval v Plzni Antonín Procházka.

Základem děje je pohnutá epizoda ze života kočovné herecké společnosti za 2. světové války, kdy Shakespearovy hry spolu s osobním postojem hlavní hvězdy a principála souboru mají moc povznášet ducha lidí v zemi decimované německými nálety.
Předobrazem Sira se Harwoodovi stal významný anglický divadelní herec sir Donald Wolfit (1902 -1968), proslulý tím, že začal uvádět Shakespearovy hry v širším měřítku v provinčních městech i na venkově. U jeho společnosti strávil Harwood v mládí pět let jako herec malých rolí a mistrův osobní garderobiér.
Garderobiéra napsal Sir Ronald Harwood v r. 1980, na základě hry pak vytvořil scénář pro stejnojmenný film režiséra Petera Yatese (1983). Herecké výkony obou protagonistů (Albert Finney – Sir, Tom Courtenay – Norman) a Harwoodův scénář si vysloužily tři z celkových pěti oscarových nominací.

Jako režisér inscenace se do Plzně vrací Zdeněk Kaloč, který tu v období 1992-2005 vytvořil řadu pozoruhodných činoherních inscenací, mj. Maupassantova Miláčka ve vlastní dramatizaci, Dostojevského Bratry Karamazovy či Preissové Gazdinu robu. Naposledy zde v r. 2006 režíroval operu Boris Godunov.

Na otázku, čím je pro něho text Garderobiéra vzrušující, Zdeněk Kaloč odpovídá:
„Svou zasvěcenou, pravdivou a působivou výpovědí o slávě a bídě divadla. O nesnesitelnosti samoty, o utrpení v bezcílnosti života. O touze po smysluplné práci, o neodbytné lidské potřebě milovat a být milován, být přítelem a mít přítele. O nádherné marnosti umělecké tvorby. A v neposlední řadě o mocnosti silné inscenace otevírat v hlubinách divácké duše prameny radosti i smutku, odhodlání a odvahy.“

Pro diváky bude jistě nesmírně zajímavé sledovat hereckou souhru obou hlavních představitelů, kteří se na jevišti jako partneři dosud setkávali spíše v komediích (např. v Peklo v hotelu Westminster či Dvouplošník v hotelu Westminster).
Pavla Pavlovského s postavou Sira spojuje kromě celoživotní věrnosti divadlu také mnohočetná herecká zkušenost se shakespearovským repertoárem, především jeho nezapomenutelný výkon v roli Krále Leara v inscenaci z r. 2004.
Pro Antonína Procházku je Garderobiér příležitostí o další významnou položku obohatit soupis velkých dramatických (zároveň titulních) rolí, které jsou ozdobou jeho plzeňského repertoáru, počínaje Amadeem, přes Doriana Graye, Čechova na Jaltě po Strýčka Váňu. Pod vedením Zdeňka Kaloče vytvořil v r. 2005 hlavní roli Jana Dítěte v dramatizaci Hrabalovy prózy Obsluhoval jsem anglického krále.