Scéna.cz 

Zemřel spisovatel Adolf Branald (4.10.1910 – 28.9.2008)

„Minulost je pro mě jako harmonika. Vzpomenu si na konkrétní rok, co jsem dělal, kde a s kým jsem byl a ona se pomalu rozevírá" (Adolf Branald).

Jedním z posledních pamětníků starých zlatých (i méně zlatých)časů byl spisovatel Adolf Branald. Své zaujetí světem divadla, ve kterém byl počat a kde strávil celé své dětství, zprostředkoval čtenářům ve svých knížkách. Stříbrná paruka, Chléb a písně či Skříňka s líčidly. Ale těch knížek mapujících kulturní dění v Čechách, bylo od 40. let, kdy začal psát, několik desítek.

Adolf Branald se narodil 4. října 1910 v Praze v divadelnické rodině. Otec Richard Branald byl herec, režisér a dramatik, matka Marie Branaldová herečka. Oba vystupovali s různými divadelními společnostmi po celé republice. Není tedy divu, že se malý Adolf objevil na prknehc, která znamenají svět, už jako dítě. A navíc si v osmi letech – bůhví proč pod jménem Karel - zahrál v jednom z prvních českých filmů Československý Ježíšek v režii svého otce(1918). V němé éře bylo těch filmů více (Venoušek a Stázička, Komptoiristka, Hraběnka z Podskalí) a tak si vysloužil nálepku první česká dětská hvězda. V roce 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal množství zaměstnání. V roce 1936 si našel zaměstnání u státních drah, kde pracoval jako telegrafista, později jako výpravčí. Během let 1939-1945 se aktivně zapojil do odboje proti okupantům.. Po roce 1945 pracoval na ministerstvu dopravy jako tiskový referent a v letech 1952-1959 jako redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. Od počátku 60.let se věnoval pouze vlastnímu psaní. Po protestech proti příchodu Sovětských vojsk v roce 1968 mu bylo následně, od roku 1970, zakázáno publikovat. V roce 1996 obdržel od českého PEN klubu cenu za celoživotní dílo. Adolf Branald zemřel v Praze dne 28. září 2008.

Mezi nejčtenější literární díla patří romány Dědeček automobil a Vizita. Jak už bylo řečeno, často zpracovává látku z divadelního a filmového prostředí (My od filmu, My od divadla, Skříňka s líčidly, Děkovačka bez pugétu, Zlaté stíny, Stříbrná paruka) Svou poslední knihu Převleky mého města věnoval oblíbeným místům svého života. Mnohá z jeho děl inspirovala filmaře (Dědeček automobil – A.Radok, Pozor, vizita a Sestřičky – K.Kachyňa, seriál Stříbrná paruka – J.Schmidt ad.).

Jeho spisovatelská kariéra byla až neuvěřitelně dlouhá. 90 letech mu vyšla kniha Pražské promenády, vzpomínka na místa a osobnosti spjaté s jeho bohatým osobním i uměleckým životem a Převleky mého města (hold pražskému Spořilovu, kde léta žil).V předvečer svých 95. narozenin pokřtil Branald svou poslední knížku Tichý společník. "Už jsem chtěl odejít, ale nevěděl jsem, co bych celé dny dělal. Procházky po Spořilově mi vystačí tak na hodinku denně," řekl tehdy ke své nejnovější literární práci.

Adolf Branald zemřel v Praze dne 28. září 2008.