František Muzika v kresbě a grafice

autor: archiv
zvětšit obrázekKabinet v expozici moderního a současného umění ve Veletržním paláci představuje Františka Muziku (1900 – 1974) a jeho imaginativně cítěné kresby a grafické listy ze sbírek NGP, které jsou jevištěm poetických metamorfóz plných enigmatických odkazů. Výstava se koná u příležitosti 120. výročí narození malíře. Nedílnou součástí mnohostranné tvorby Františka Muziky vedle malby, kresby a grafiky byla také ilustrace, krásné písmo, karikatura a scénické návrhy pro divadlo. Muzika byl členem Devětsilu (1921), Nové skupiny (1923) a SVU Mánes (1923). Věnoval se výtvarné kritice a působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945–1970). Vedle samostatných výstav doma i v zahraničí bylo dílo Františka Muziky představeno také v souvislostech významných mezinárodních projektů, Benátského bienále (1948, 1964), výstavy Obsessionset Visions v Paříži (1968), hnutí Phases v Bruselu (1969) či na výstavě Surrealismus in Europa v Kolíně nad Rýnem (1969).
Počátkem třicátých let, kdy u autora ještě doznívala lyrická postkubistická stylizace tvarů ve figurálních námětech, datujeme začátek Muzikova imaginativního období, v němž se o slovo hlásí archetypální představy a sny. Muzika netvořil dle přírody, reflektoval imaginativní krajinu své mysli. Romantizující vize zaznamenával klasickou výtvarnou formou. V kresbě a grafice se setkáváme se základním symbolickým jazykem pro Muziku charakteristických motivů, jež v průběhu let procházejí jeho dílem v nesčetných proměnách: ruiny zdí, antropomorfizované skály, torza, drapérie, lastury, ruce. Situovány jsou v chiricovském neskutečném scénickém prostoru dodávající výjevům charakter snové představy. Tragiku doby Muzika reflektoval v motivech Zápasů (1937), Raněného (1937) a Ženách u hrobu (1939). Během válečných let vznikaly fantómy a ireálné snové výjevy (Velký sen, 1942), prodchnuté dobovým smutkem a melancholií. Vystaveny jsou také skici zběžně načrtnuté tužkou bezprostředně zachycující prvotní tvořivý impuls inspirace, z nichž některé později vykrystalizovaly v malířské provedení (Requiem, Zrození Venuše). V poválečné tvorbě Františka Muziky dochází k tematické proměně. Začaly se objevovat vegetativní motivy lesů, bažin a stromů, které postupně přecházely do organických buněčných struktur (Strom u domu, 1952). V šedesátých letech do Muzikova díla vstupuje mýtická kultovní architektura v podobě Elsinoru (1963) a Věží (1967). Motiv ženského torza, Muzikův přelud prázdných drapérií, se proměnil v cyklus snových Larev (1967), které se zjevily i v pozdní sérii monumentálních Schodišť (1971), přízračných scén předznamenávajících malířův závěr života.
Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 3. ledna 2021.
TIP!
Časopis 27 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Diplomanti fakulty umění vystavují v Ostravě

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, společně s Galerií ...celý článek
Časopis 27 - sekce
DIVADLO
Divadlo Husa na provázku se zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelov celý článek
HUDBA
Hudební tipy 27. týden

Viktor Sodoma
Goodbye, Haló, děťátko a Konec léta – tři písně v podání známého zpěváka, který zítra o celý článek
OPERA/ TANEC
Hudební festival Znojmo 2025

Další ročník Hudebního festivalu Znojmo, který má na programu více než třicet koncertů a doprovodných akcí, se celý článek