Scéna.cz 

"Včelař" Jan Křížek

Oprávněně označil jako příkladný výstavní projekt Národní galerie její novou výstavu - retrospektivu Jana Křížka ve Valdštejnské jízdárně - zastupující ředitel této instituce Vít Vlnas.
"Modelovým parametrem" právě zahajované výstavy je fakt, že je výsledkem badatelského úsilí, přesto "přátelská" široké veřejnosti, vytvořena na základě mezinárodní spolupráce, se zohledněním architektonického řešení.

Jan Křížek, ne zcela známý u nás, patří k těm osobnostem, které - byť českého původu - naplnily svůj osud a realizovaly svou uměleckou tvorbu mimo Česko (slovensko) a z mlhavého povědomí se dostávají do "světla ramp" ve své domovině teprve v poslední době.
Jan Křížek (1919 - 1985), rodák z Lounska, studoval nejprve kresbu a deskriptivní geometrii na ČVUT, později ho zaujalo také modelářství a během války, kdy vysoké školy byly zavřeny, se naučil práci s kamenem. V době druhé světové války se také intenzivně stýkal s Václavem Boštíkem a společně přemýšleli o původním umění, které by nahradilo starou upadající kulturu. Vytvářeli oba velice podobná díla v tomto "primitivním" stylu a bez podpisu nelze dnes rozeznat, kdo byl autorem.
Hned po válce vyrazil Jan Křížek se svými názory a několika svými pracemi do Paříže, kde zaznamenal první úspěchy. Michel Tapié vybral několik jeho soch se záhadným názvem (Brutus Müller) pro první výstavu směru, pro nějž Jean Dubuffet stanovil jméno art brut. Kříčkovo sochařské dílo se zalíbilo i kritiku Charlesi Etiennovi, André Bretonovi a samotnému Picassovi. Na základě této podpory se už v roce 1948 mohla konat samostatná Kříčkova výstava.
Původně dočasný pobyt v Paříži si po únorovém převratu ve 48 prodloužili manželé Kříčkovi na doživotí. Přes bohaté kontakty s uměleckou elitou poválečné Paříže - Jan Křížek vedl např. teoretické diskuze o surrealismu s André Bretonem- i relativní umělecký úspěch se malíř a jeho manželka museli potýkat s nedostatkem financí. Jan Kříček se z tohoto důvodu začal věnovat také hrnčířství a keramice. Nezůstalo jen u toho, vyzkoušel vedle sochařství a kresby také malbu, grafiku, koláže a další materiály. Tématicky se v jeho díle stále opakuje lidská figura, řešil její pojetí z nejrůznějších aspektů až se konečně na počátku šedesátých let dobral k přesvědčení, že již je vše ukončeno. Přestal vytvářet nové věci, zničil svá dostupná díla, odstěhoval se na venkov, kde si postavil jednoduchý domeček, přerušil kontakty s uměleckou societou a začal pěstovat včely. Tak prožil v zapomenutí zbytek svého života.
Přesto se o něm vědělo nejen ve Francii, kde byla jeho díla vystavována, ale i u nás - něco z jeho tvorby prezentovala roudnická galerie, galerie v Lounech nebo Galerie Zdeněk Sklenář. Současná výstava Národní galerie je ovšem první počin většího rozsahu. Využívá nejen své fondy obohacené nyní o dar 300 kreseb, které jí věnoval paní Kříčková, ale také zápůjčky z domova i ze zahraničí.
Výstava v nápaditém architektonickém řešení představuje nejen vlastní sochařský a malířský vývoj Jana Kříčka - obrazy a sochy jsou nejprve nainstalovány do tradičního "pokojového" uspořádání, pak následují volné panely a nakonec přichází "domeček" - ale také zasazuje jeho tvorbu do dobového a stylového kontextu. Vedle prvních Kříčkových prací nacházíme nerozeznatelného Boštíka, z doby pařížských výstav art brut jsou zde ukázky děl Jeana Dubuffeta, dále Aloise Cortezové, Miguela Hernandeze nebo A. Wölfliho. V oddíle s keramikou se vedle Křížkových čajových servisů pomalovaných "primitivním" vzorem a keramických kachlů nacházejí Picassovy vázy a mísy.
Výstava dosvědčuje, že jak Kříčkův výtvarný projev na pomezí archaického a primitvního umění, art brut i tašismu a tak možná ještě více jeho životní styl z něj činí jednu z nejoriginálnějších postav mezi našimi umělci v zahraničí.
V závěru výstavy se návštěvníci mohou seznámit s Kříčkovým životem prostřednictví vyprávění jeho manželky v dokumentárním filmu Martina Řezníčka a v horním patře Valdštejnské jízdárny je pro ně připraven ateliér, v němž si mohou vyzkoušet různé praktické aktivity. Nabídka doprovodného programu zahrnuje komentované prohlídky, odborné přednášky i výtvarné dílny. Speciální kapitolu představuje katalog k výstavě, který zahrnuje i korespondenci Jana Křížka s André Bretonem. Práva k vydání se podařilo získat od Bretonovy dcery s jednou podmínkou - André Breton si totiž přál, aby jeho korespondence byla zveřejněna nejdříve padesát let po jeho smrti - že z každého dopisu bude vynechána jedna věta, a tak bude otcův příkaz alespoň symbolicky dodržen.

Retrospektiva Jana Křížka, organizovaná Národní galerií, probíhá ve Valdštejnské jízdárně do 29. září 2013.