Scéna.cz 

Porota nominovala na Cenu Pavla Kouteckého deset filmů

Nominace na 7. ročník Ceny Pavla Kouteckého za nejosobitější dokumentární počin vyhlásila po několikahodinové diskusi pětičlenná porota. Zasedla v ní například spisovatelka Petra Hůlová nebo režisér a herec Jiří Havelka. Do finále letošního ročníku této prestižní ceny pro dokumentaristy postupují filmy DVA NULA Pavla Abraháma, POD LAMPOU JE TMA Kristýny Bartošové, CHUDOBA CTI NETRATÍ Daniely Gébové, UMANUTÁ Míry Janka, SVOBODU PRO SMETANU Víta Klusáka a Filipa Remundy, NOVÝ ŽIVOT Adama Ol’hy, KŘEHKÁ IDENTITA Zuzany Piussi, O SLUŠNOSTI Radovana Síbrta, OTÁZKY PANA LÁSKY Dagmar Smržové a ŽIVOT S KAŠPAREM Heleny Třeštíkové. Porotci letos vybírali z historicky nejvyššího celkového počtu sto osmi dokumentů. Filmy bude možné vidět v rámci speciálních nominačních projekcí od 28. května do 8. června v Praze, Ústí nad Labem, Plzni a Benešově, jméno vítězného režiséra zazní 11. června na slavnostním udílení ceny v pražském Divadle Archa.

O vítězi, jenž si odnese odměnu sto tisíc korun, rozhodne porota v předvečer vyhlášení. Filmy nominované na Cenu Pavla Kouteckého uvidí diváci v regionech konkrétně v benešovském Muzeu umění a designu, v Experimentálním prostoru Mumie v Ústí nad Labem a plzeňské kavárně Kačaba, program doplní snímek Pavla Kouteckého O sportovci o mentálně postiženém plavci. V Praze se budou filmy promítat v parcích Letná a Stromovka, v kině Světozor a nově na terase Kokpit Café, přičemž venkovní projekce budou pro veřejnost zdarma. V rámci nominačních projekcí, jejichž součástí budou debaty s tvůrci, si 3. června v kině Světozor odbude svou premiéru film Umanutá režiséra Míry Janka o nonkonformní umělkyni Drahomíře Vihanové.

Na snímku Dva nula Pavla Abraháma porota ocenila originální koncept zobrazující limity českého ducha nápaditým filmovým jazykem skrze fotbalové derby, film Pod lampou je tma Kristýny Bartošové jako jeden z mála snímků vidí budoucnost soužití bílých a Romů optimisticky. Chudoba cti netratí Daniely Gébové se stále aktuálnějšího tématu chudoby dotýká nenápadnou a neokázalou formou, drsně upřímnou zpověď umělkyně ve snímku Umanutá režisér Míra Janek zachycuje vizuálně uhrančivou formou. Vít Klusák a Filip Remunda ve svém filmu Svobodu pro Smetanu zaujali porotu jasně vyjádřeným názorem na sledované události, Nový život Adama Ol’hy je citlivým filmovým hledáním ve složitostech rodinného a partnerského života. Křehká identita kontroverzní slovenské režisérky Zuzany Piussi osobitou formou mapuje zoufalé hledání historických kořenů národní identity i po dvaceti letech existence samostatného Slovenska a varuje před různými zdroji nového nacionalismu, ve snímku O slušnosti se zase režisér Radovan Síbrt vypořádal s problematikou konfliktů mezi bílými a Romy netradičně pohledem do „normálních“ bílých domácností. Dynamiku citlivého portrétu duševně nemocného člověka Jiřího Lásky pod názvem Otázky pana Lásky podpořila Dagmar Smržová tím, že ve snímku použila také autentické záznamy pana Lásky, v časosběrném dokumentu Život s Kašparem pak dokumentaristka Helena Třeštíková umně vykreslila portrét režiséra a herce Jakuba Špalka, který svůj život nechal zcela prorůst s divadlem, a s tím související situace, které se (někomu) mohou zdát až na hraně.

V letošním ročníku Ceny Pavla Kouteckého se jako nejsilnější téma napříč přihlášenými filmy opakovaně objevoval motiv vyhnání sudetských Němců a problematika soužití s Romy. „Výrazná byla také tendence kritizovat současnou politiku především v souvislosti s korupcí a prezidentskými volbami a zájem o identitu ve všech možných podobách,“ sdělila za porotu Ceny Pavla Kouteckého spisovatelka Petra Hůlová. Málo snímků bylo podle ní vyloženě intimních, osobních, neangažovaných, nejednoznačných. „Jakoby filmaři měli za to, že to je v dnešní době málo. Obdivuhodná byla naopak razance, údernost a zájem jít až na dřeň u těch nejlepších,“ dodává Hůlová.