Scéna.cz 

Muzeum umění v roce 2013

Velká jména současné výtvarné scény, jako jsou Jan Švankmajer a Magdalena Jetelová, unikátní souborná výstava českého symbolismu, příspěvek k 1150. výročí cyrilometodějské mise, ale také nová stálá expozice moderního umění. To jsou ve zkratce hlavní lákadla, která na letošní rok připravuje Muzeum umění Olomouc. Pro tři muzejní objekty - Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříž a Muzeum moderního umění – chystají kurátoři 13 velkých výstavních projektů.

Do roku 2013 vstupuje Muzeum umění Olomouc dvěma novými expozicemi Arcidiecézního muzea Kroměříž, které se na kroměřížském zámku veřejnosti otevřou 19. dubna. První z nich – Kabinet zahradní kultury – je koncipovaná jako oslava 500 let zahradní kultury v Kroměříži. V druhém patře zámku se bude odehrávat pozoruhodný příběh jednoho z nejucelenějších a zároveň nejpoetičtěji koncipovaných zahradních celků – Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, které byly pro svou jedinečnost zapsány v roce 1998 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. „Zahradní kultura dosud patří k neprávem opomíjeným tématům v českém dějepise umění, přestože byla přinejmenším do první poloviny 19. století chápána jako vrcholné téma v rámci všech uměleckých disciplín a patřila k hlavním projevům vysoké kultury,“ upozornil historik umění a kurátor Ondřej Zatloukal. Stálá expozice, kterou připravili odborníci z Národního památkového ústavu a Muzea umění Olomouc jako jeden z výstupů projektu Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži financovaného z Integrovanému operačnímu programu, má podle něj být alespoň částečnou splátkou tohoto dluhu. „Bude to vůbec první takto rozsáhlá výstava o fenoménu zahradního umění v českých zemích. Poprvé představí veřejnosti plány, kresby, grafiky, obrazy nebo sochy týkající se nejen obou kroměřížských zámeckých zahrad, ale i předních evropských zahradních areálů od 16. do 19. století. Připravili jsme i dva rozměrné modely obou zámeckých zahrad z jejich vrcholných období,“ přiblížil Zatloukal koncepci výstavy, která na zámku zůstane až do roku 2016.

Druhá kroměřížská expozice bude čerpat z bohatých kroměřížských fondů hudebnin. Kabinet hudby v Nové knihovně provede diváky hudebními dějinami zámku od 17. do 19. století, hudbou provozovanou v Kroměříži od dob Karla II. z Lichtensteinu–Castelkorna a jeho nástupců až po proměnu dvorní kapely do dechových harmonií a vlivu vojenské hudby v době arcibiskupa Trauttmannsdorfa. „Počítáme i s prezentací torza sbírky arcivévody Rudolfa Jana, z níž pochází například autografy Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta. Výstavu doplní dobové hudební nástroje z Vlastivědného muzea v Olomouci,“ doplnila kurátorka Jitka Kocůrková.

V květnu pak odstartuje výstavní sezona i v Muzeu moderního umění. Od 16. května bude hned ve dvou výstavních sálech, Obrazárně a Mansardě, k vidění profilová přehlídka tvorby filmového režiséra a výtvarného umělce Jana Švankmajera (*1934) nazvaná Možnosti dialogu. „Retrospektiva díla autora vycházejícího ze surrealismu a hermetismu nese sice stejný název jako loňská výstava v Galerii hlavního města Prahy, ale Jan Švankmajer její koncepci a náplň upravil speciálně pro naše prostory. Představíme jeho tvorbu v celé její šíři, od přípravných kreseb a surrealistických koláží a frotáží přes mnohoznačné taktilní a erotické objekty až po ukázky autorových filmových experimentů,“ řekl kurátor Ivo Binder. O Švankmajerovu retrospektivu podle něj muzeum velmi stálo. „Nebylo přitom jednoduché najít volný termín mezi významnými evropskými metropolemi, například Londýnem nebo Moskvou, kde má mít Švankmajer také výstavu,“ doplnil.

Retrospektivní charakter bude mít i výstava další nepřehlédnutelné osobnosti současné mezinárodní výtvarné scény – světově uznávané, v Německu žijící sochařky a konceptuální umělkyně Magdaleny Jetelové (*1946). Autorka náročných prostorových instalací v mnoha prestižních muzeích a galeriích v Evropě, Spojených státech nebo Japonsku, ale také například obří Židle, kterou od pražských Sovových mlýnů odplavila povodeň v roce 2002, představí v Muzeu moderního umění od 30. května na výstavě nazvané (DES)ORIENTATION? projekty vycházející z architektury a historie budovy muzea. „Magdalena Jetelová svou teprve třetí samostatnou výstavu v České republice takříkajíc ušila na míru našeho muzea. Nemohu nyní zveřejnit celou koncepci, jen naznačím, že Jetelová celkově změní dispozici našeho hlavního výstavního prostoru – sálu Trojlodí. Nabídneme ale také retrospektivní pohled na její dosavadní dílo od 80. let do současnosti – videodokumentace některých realizací i nejnovější práce s kouřem,“ vyjmenovala kurátorka projektu Olga Staníková.

Dvě letošní výstavy budou reprízami loňských, změní se však jejich umístění a rozsah. Do kroměřížského Arcidiecézního muzea se loňské premiéře v Olomouci od 7. června přestěhuje Stín kvetoucí sakury. Výstava japonského umění z českých sbírek, především potom olomouckých kolekcí – barevných japonských dřevořezů z pozůstalosti malíře Karla Svolinského a slonovinových řezeb arcibiskupa Leopolda Prečana, byla podle kurátorky Gabriely Elbelové se zhruba 15 tisíci diváků nejnavštěvovanější loňskou výstavou Arcidiecézního muzea Olomouc. „Naši kolekci v Kroměříži doplníme ukázkami dřevořezeb ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur,“ dodala kurátorka Gabriela Elbelová.

Opačným směrem, tedy z Kroměříže do Olomouce, poputuje výstava o dramatických životních peripetiích a mecenášských a sběratelských zásluhách arcibiskupa Theodora Kohna (1845–1915). Neklidným osudem talentovaného muže, jak zní podtitul výstavy, bude výstava v olomouckém Arcidiecézním muzeu provázet od 12. září.