Scéna.cz 

Literární tipy na 10. týden

Střípky času Otevření knihovny ve Svitavách (Vysílání: 12.3., 17.10 hod., ČT2)
Svitavský rodák Valentin Osvald Ottendorfer odešel v mládí do USA, kde se mu podařilo zbohatnout a stát se majitelem vlivných newyorských novin. Na své rodné město však nezapomněl. V roce 1886 bohatým darem umožnil vybudovat městskou nemocnici a v roce 1892 byla rovněž za jeho prostředky (300.000 zlatých)vybudována veřejná knihovna s čítárnou a společenskými sály. Knihovna dostala do vínku 22.000 svazků a stala se tak největším ústavem tohoto druhu v celém Rakousku-Uhersku i Německu. Smutné je, že v letech 1945–1989 byla převážná část tohoto kulturního dědictví zničena nebo rozkradena, zachovalo se pouze 5.500 svazků...

Dvaasedmdesát jmen české historie (65/72) Jan Erazim Vocel (Vysílání: 12.3., 17.25 hod., ČT2)
Byl český básník, ale také autor romantických historických povídek, zakladatel české archeologie, kulturní historik a národní buditel. Jeho zálibou bylo malování památek a krajin, stejně tak jako dobových artefaktů, což později bohatě využil při ilustrování svých archeologických pojednání. Byl také členem mnoha vědeckých ústavů: v Leidenu, Kodani, Krakově, Petrohradu, Moskvě, Vídni, Štýrském Hradci či Záhřebu.

Kněžna de Cleves (Vysílání: 13.3., 13.25 hod., ČT1)
Kněžna de Cleves je adaptací slavného stejnojmenného románu Madame de la Fayette, který se odehrává za vlády Jindřicha II. Francouzský královský dvůr poloviny 16. století je plný intrik a nenávisti. Krásná paní de Cleves okouzlí vévodu de Nemour. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Naopak, snaží se potlačit svou lásku odporující příkazům cti a manželské věrnosti. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Cleves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla...

Třistatřicettři (Vysílání: 13.3., 22.05 hod., ČT2)
Je nepochybné, že zejména v posledních desetiletích se hranice toho, co je ještě soukromé a co už je veřejné, razantně posunula. Jsou dokonce oblasti společenského života a kultury, které z těchto změn vysloveně profitují - např. bulvární média a s nimi často užitkově propojený svět show byznysu. Ale i umění takzvaně vyšší a vysoké prolamuje programově nejrůznější tabu právě v oblasti osobní intimity - viz například takřka gynekologické autoportréty Veroniky Bromové. V oblasti literatury se dnes běžnou součástí komerční sféry stávají tituly, které se v knihovničkách našich otců a dědů krčily kdesi v utajených zadních řadách. Přitom ale ještě i tyto generace, vychované ve zcela jiném pojetí lidské intimity a respektující nejrůznější užitečné i neužitečné konvence, žijí tu s námi. A naopak do světa takto obnažovaného a obnažujícího se vstupují často zcela bez zprostředkovatelské role rodičů děti a mladiství. Jaké to asi má následky individuální i společenské? Co je v této otevřenosti pozitivní a co negativní? Odpovídat budou právník, sexuoložka, policejní psycholožka, spisovatelka, publicista, nakladatel a sochař.

Čtenářský deník... Anna Zonová: Za trest a za odměnu (Vysílání: 14.3., 09.40 hod., ČT2)
Rozsáhlý román Anny Zonové Za trest a za odměnu je velkým historickým plátnem, v němž spisovatelka na osudu čtyř národně, sociálně i generačně rozdílných postav zobrazuje tragédii 20. století tak, jak se odehrála na pozadí moravských Sudet od 2. světové války až do současnosti. Vztahy česko-německé, osobní, erotické, sociální i rodinné líčí autorka s mistrovstvím, které z ní činí jednu z nejvýraznějších osobností současné české literatury. Všechna historická období, jež v knize sledujeme - 2. světová válka, odsun Němců, padesátá léta, normalizace i nástup kapitalismu na počátku 90. let, zasahují do osudů lidí tragicky, vidíme bolest, utrpení, osobnosti vyvrácené ze svých kořenů, neustále zraňované i zraňující. Román Anny Zonové je velkou společenskou prózou o lidském osudu, dějinách a době, která je v současné české literatuře událostí zcela mimořádnou. Pozornou čtenářkou románu je přední rakouská bohemistka Christa Rothmeier.

Filmový klub Jak tvrdí Pereira (Vysílání: 14.3., 23.00 hod., ČT2)
Lisabon 1938: v Portugalsku panuje Salazarův fašistický režim, za hranicemi zuří občanská válka. Stárnoucí Pereira (Marcello Mastroianni) je redaktorem prorežimních novin "Lisboa". O politiku se již dlouho nezajímá, stará se jen o svoji kulturní stránku. Když hledá autora, který by pro něj připravoval portréty slavných zemřelých spisovatelů, pozná mladého Monteira Rossiho (Stefano Dionisi), který je zamilovaný do jisté půvabné komunistky. Pereira se celý život staral jen o literaturu. Nastupující tvrdou diktaturu, která nelítostně likviduje své nepřátele, vnímá jen jaksi okrajově. Teprve Monteiro Rossi, který vstoupí do jeho života zcela nečekaně, ho donutí začít vnímat svět kolem sebe a své místo v něm. Film byl natočen podle stejnojmenného románu italského spisovatele Antonia Tabucchiho.