Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 38. týden

Brána poznání Picasso: Slečny z Avignonu (Vysílání: 15.9., 16.10 hod., ČT2)
Za zrod kubismu se běžně považují slečny z Avignonu, které Pablo Picasso (1881–1973) dokončil na podzim v roce 1907 a jsou jeho odpovědí na Matissovu Radost ze života, vystavenou na Salonu nezávislých v předcházejícím roce. Proti fluidním aktům Matissova plátna Picasso postavil nemilosrdné a deformující zobrazení žen z nevěstince.
Původně se obraz jmenoval Avignonský bordel a zpočátku tam měli být také muži, student s lebkou a námořník. Picasso to ale pak všechno změnil. Picassův obraz se stává zlomovým okamžikem v historii moderního malířského umění, opouští totiž klasickou formuli figurativního představení. Odhmotněné ženské postavy zde byly zachyceny schematicky, po vzoru primitivního sochařství. Tváře se podobají černošským maskám, jsou stažené a protažené, zobrazené z několika úhlů pohledu současně (tvář en face a nos z profilu...). Každý prvek kompozice představuje kombinaci dvourozměrných, geometrických tvarů.
Šok z ironického obrazu Avignonských slečen, odpovídá revoluci, jaké dílo vyvolá v malířském umění tím, že vnáší primitivismus na vrchol vývoje moderny.

Brána poznání - Deset století architektury Klášter Rajhrad (Vysílání: 16.9., 16.05 hod., ČT2)
Benediktinský klášter Rajhrad je nejstarším moravským klášterem založeným knížetem Břetislavem v roce 1048. Na základech původních budov byl v 18. století znovu od základů vybudován celý areál podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Silná náboženská tradice spojená s mariánským kultem i s cyrilometodějskou tradicí, udržovanou ještě z doby před založením kláštera, vedly k rozhodnutí uchovat klášter na původním místě. Stavba trvala přes sto let a přes všechny dodatečné změny projektů se stala dokladem monumentálního barokního řešení pojetí prostoru i chrámu a klášterních budov.

Nad hlavou hvězdy, srp a kladivo (Vysílání: 17.9., 20.00 hod., ČT2)
Režisér Josef Císařovský se v autobiografickém, poeticky laděném dokumentárním filmu vrací do krajiny svého dětství, které prožíval v 50. letech. Prostřednictvím detailů a zdánlivě nevýznamných událostí postupně nasáváme atmosféru doby, prožité zvídavým klukem v pražských Strašnicích. Pro dítě v vyrůstající v 50. letech jako by zrůdnost tehdejšího politického systému neexistovala. Snad jen občas pronikala na okraj dětského světa prostřednictvím groteskních, zdánlivě bezvýznamných událostí.
Krajina dětství je poodhalována prostřednictvím fantaskních obrazů, oživených vzpomínek, výpovědí režisérových souputníků, spolužáků, známých a také nejbližší rodiny. Opět si připomeneme dobu, kdy po ulicích ještě nejezdily auta, kdy exotika dýchala pouze z poštovních známek a kdy do vesmíru letěla Lajka. Čím a jak skutečně končí dětství?
Režisér zkoumá svou paměť jako pramen, který mu pomáhá nasměrovat kroky. Pramen, který rozhoduje, zda budeme volit dobro či zlo, zda budeme slušní, i když se nikdo nedívá.

Archivní návraty - 200 let AVU (Vysílání: 18.9., 09.00 hod., ČT1)
Akademie výtvarných umění v Praze je nejstarší uměleckou školou na našem území. Po celou dobu své existence ovlivňovala náš kulturní život. Vytvářela prostředí, které umožňovalo tvůrčí konfrontaci s celou Evropou. Dokument je přehlídkou osobností, které zanechaly svou stopu nejen na akademické půdě, ale je i příležitostí k zamyšlení nad posláním a skutečnou funkcí umění. Snímek nehodnotí, nechává na divákovi, aby ve sledu slavných jmen a pozoruhodných historických okamžiků sám rozhodl o slávě i prohrách této výjimečné školy.

Kultura.cz (Vysílání: 19.9., 18.30 hod., ČT2)
Libor Teplý je především fotografem architektury. Vychází přitom z nutného pochopení principu stavby, včetně jejího výtvarného řešení a hledá záběr, který zapůsobí na diváka v co nejjednodušší, nejčistější formě. My jsme zachytili brněnského fotografa při práci, což také znamenalo, podívat se na architekturu z nezvyklé perspektivy. Moravské zemské muzeum představilo v Paláci šlechtičen v Brně sbírku složenou z obrazů, koláží, výšivek či sošek z oblasti tzv. bazarového umění. Ze zastavárny do muzea tak postoupila například hlava Švejka, labutě na jezeře nebo pasoucí se srnky. Napětí mezi vystaveným kýčem a oficiálním vysokým uměním je zřejmá a nabízí mnoho otázek, na které se bude snažit najít odpovědi naše reportáž. Publicista a občansky aktivista Otakar Šimůnek bude reflektovat existenční problémy poloprofesionálního divadla v kulturním a společenském životě městské části Brno Líšeň. Co vlastně takový subjekt dává obci? Měla by obec jeho aktivity podporovat? To vše v naší kritické židli. S nevšedně vyspělým repertoárem a ujasněným hudebním výrazem oslovuje domácímu publiku skupina November 2nd. V jejím čele stojí jedna z nejtalentovanějších českých zpěvaček Alexandra Langošová, která nám v rozhovoru přiblíží svá hudební směřování.