Scéna.cz 

Hudební rozhledy 08

„Múzy prázdnin neznají, alespoň některé…,“ říká v úvodníku Hudebních rozhledů 08 šéfredaktorka Hana Jarolímková a pokračuje „Obzvláště pilná mezi nimi je zcela nezpochybnitelně Polyhymnia, ve starém Řecku považovaná za múzu tance, hry na lyru a nakonec hudby vůbec. Zdá se, jakoby v průběhu staletí neumdlévala ani v srpnových vedrech. Znají to snad všichni – publicisté, literáti, skladatelé, badatelé a další a další. Ten zvláštní stav, kdy za oknem prudce žhne slunce, vzduch je téměř nehybný a nebohý tvůrce, ať se snaží sebevíc, sedí, bezmocně zírá před sebe a ona spásná myšlenka, ona jiskra, která dokáže někdy tak krásně zažehnout gejzír nápadů, nepřichází a nepřichází... Múzy prostě odpočívají... a pak to najednou přijde, onen pověstný spásný polibek… A prsty, ať už svírají brk, tužku nebo pero, ať vyčkávají nad vyzývavou klávesnicí psacího stroje nebo počítače, se samy rozeběhnou a běží a běží a přesto mnohdy ne dosti rychle, aby stačily zachytit všechno, co najednou vyvěrá na povrch rychlostí karlovarského vřídla…“

Od loňského roku má i Praha své letní hudební slavnosti: po vzoru londýnských Proms odstartoval koncem července 2005 Mezinárodní hudební festival Prague Proms prvním koncertem, který řídil hlavní dirigent Českého národního symfonického orchestru, Libor Pešek. Tento světově proslulý umělec, mj. častý host Londýnského filharmonického orchestru a dlouholetý šéfdirigent Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu, nositel řádu Čestného rytířství Britského impéria a Čestný člen Univerzity v hrabství Lancaster v Prestonu, však dirigoval s ČNSO i zahajovací koncert letošního, druhého ročníku tohoto festivalu. Je tak jednou z nejpovolanějších osobností, které nás mohou s tímto festivalem seznámit…
Na slavnostním zasedání, konaném 14. června, tedy v den výročí narození Františka Palackého, jehož jméno nejstarší moravská univerzita nese, a za přítomnosti zástupců českých vysokých škol udělila Univerzita Palackého v Olomouci titul Doctor honoris causa šéfdirigentovi České filharmonie Zdeňku Mácalovi. Ten zde jako druhý dirigent Moravské filharmonie v roce 1963 po brněnských studiích začínal a během čtyř let, která zde působil, dosáhl i prvních významnějších uměleckých úspěchů. Ve svém proslovu mj. řekl: „Když jsem nastupoval na místo šéfa České filharmonie, řekl jsem, že kruh se uzavřel. Pravdou však je, že kruh se uzavírá až dnes v Olomouci, kde byly položeny základy mé umělecké dráhy…“
Již po osmnácté probíhal v Praze festival věnovaný současnému tanci – Tanec Praha 2006. Letošní ročník představoval domácí a zahraniční produkce, z nichž každé se věnoval program tří večerů, po dobu více jak tří neděl (2. 6. – 28. 6.). Týden pak patřil projektu Evropské taneční laboratoře, který měl charakter workshopu a zaměřoval se na nejrůznější témata. Vedle dánského choreografa Palleho Granhoje, který se na scéně divadla Ponec představil se svým Obstrucsong již posedmé, stojí rozhodně za zmínku především vystoupení španělského souboru Compañía Nacional de Danza, vedeného choreografem Nachem Duatem, o němž se dočtete v obsáhlém článku Doroty Gremlicové.
Emeritní sólistku Národního divadla, Antonii Denygrovou, která rovněž dlouhá léta působí jako profesorka zpěvu na Pražské konzervatoři, si jistě mnozí z čtenářů pamatují ze Zlaté kapličky jako pěvkyni, která se mimořádně uplatnila v rolích české a světové literatury. A to nejen jako záhadná Rusalka či dramatická Elsa a Krasava, ale i jímavá Káťa Kabanová či v nedávné době přesvědčivá Ludmila a Kostelnička. Před půldruhým rokem vytvořila svou zatím poslední postavu, Hraběnku v inscenaci Pikové dámy ve Státní opeře Praha. Pochází z východočeského Hronova, městečka spojeného s Aloisem Jiráskem a tradicemi, z nichž české divadlo po dlouhá desetiletí čerpalo…