Scéna.cz 

Gabriela Demeterová a Norbert Heller

Milovníci Mozartovy hudby se mohou těšit již na čtvrtý díl kompletní nahrávky všech Mozartových sonát pro klavír a housle, kterou pro ně společně na zámku v Libochovicích připravili Gabriela Demeterová a Norbert Heller Křest alba se uskuteční 9. listopadu 2005 v Tereziánském sále Břevnovského kláštera.
Při snaze obou umělců o to přiblížit se celkovým zvukem tehdejšímu úzu nemohli v České republice zvolit vhodnější nástroje, než jaké zvolili. Kladívkový klavír z dílny Conrada Grafa z libochovické zámecké sbírky Českého muzea hudby byl postaven sice na přelomu 18. a 19. století, ale krásou zvuku patří k nejcennějším původním kladívkovým klavírům u nás. Gabriela Demeterová si speciálně pro tuto příležitost zvolila přes dvě stě let staré housle z dílny Kašpara Strnada z roku 1795. Nástroj má rovněž zapůjčený ze státní sbírky Muzea české hudby. Je to originál, jeho kopie neexistují, takže jeho cena je nevyčíslitelná. U houslí pak přispívá autentickému zvuku také použití střevových strun a historického smyčce. Nejen nástroje, ale i jejich ladění odpovídá Mozartově době. Je zřejmé, že také akustika prostoru zámku a jeho inspirující genius loci sehrál při natáčení stěžejní roli.

Dnem 16. března roku 1781 se stala Vídeň Mozartovým domovským městem. Už 17. března svůj příjezd hlásil v dopise otci. Živil se koncertováním, vyučováním a komponováním, pro různé neshody nebo finanční problémy se až příliš často stěhoval z jednoho bytu do druhého, dělal dluhy, občas naletěl nějakému vydavateli, od nějž očekával finanční efekt za vydání skladeb, občas se dostavil i výrazný úspěch u publika.
V roce 1781 také vznikly dvě ze tří sonát pro klavír a housle (takto se tehdy obvykle udávalo pořadí obou nástrojů), které najdeme na tomto snímku. Jsou to sonáty F dur K. 377 a Es dur K. 380. Obě vyšly tiskem u vydavatele Artaria v cyklu šesti sonát, označených jako Opus 2. Vydavatel se projevil jako podvodník a vydání skladateli téměř nic nevyneslo. Jako dobu vzniku mají uvedeno léto 1781. To se patrně týká měsíce července, protože už 1. srpna psal Mozart otci, že obdržel libreto k opeře a že na díle pilně pracuje, má totiž být provedeno už v polovině září. Šlo o Únos ze Serailu, který Mozartovi přinesl ve Vídni částečný úspěch.
Třetí sonátu tohoto alba – B dur K. 454 – napsal Mozart 21. dubna 1784 a vyšla jako třetí v cyklu sonát Opus 7. Všechny tři sonáty tedy vznikly v tzv. prvním vídeňském období 1781–84, jež se pokládá za první vrcholné období Mozartovy tvorby.