zvláštní poděkování
Quantcom.cz

2 x Bedřich Smetana - Má vlast

Bedřich Smetana

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Bedřich Smetana Má vlast
Česká filharmonie pod vedením dirigenta Karla Ančerla zahájila v roce 1968 festival Pražské jaro v Obecním domě tradičně cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany. Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků. Televizní záznam koncertu Smetanovy Mé vlasti ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze byl pořízen 12. května 1968 a za dirigentským pultem České filharmonie stanul při jednom ze svých posledních vystoupení v Praze Karel Ančerl (*11. 4. 1908 – †3. 7. 1973). Po okupaci Československa vojsky Varšavského paktu v srpnu téhož roku emigroval do Kanady, kde se stal šéfdirigentem symfonického orchestru v Torontu, tam také zemřel ve věku 65 let. Karel Ančerl byl významným českým dirigentem spjatým především s Českou filharmonií. Neprve studoval skladbu u Jaroslava Křičky, věnoval se i čtvrttónové hudbě Aloise Háby. Po válce, kterou prožil pro svůj židovský původ v koncentračních táborech, se stal uměleckým šéfem České filharmonie (od roku 1950 do své emigrace). Rozšířil její repertoár hlavně o díla klasiků 20. století – Arnolda Schönberga, Bély Bartóka, Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva, Benjamina Brittena a dalších. Věnoval se také dílu Bohuslava Martinů i jiných soudobých českých skladatelů. Cyklus Má vlast obsahuje šest symfonických básní českého skladatele Bedřicha Smetany a je inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části cyklu se jmenují Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Smetanovo vrcholné dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, kdy byl již skladatel zcela hluchý. První uvedení Mé vlasti jakožto šestidílného cyklu se uskutečnilo 5. listopadu 1882. Premiéra se odehrála v sále na Žofíně, dílo bylo nacvičeno Výpomocným spolkem členů sboru a orchestru královského zemského českého divadla pod vedením dirigenta Adolfa Čecha. Představení navštívil i sám Bedřich Smetana. První zmínku o tom, že cyklus ponese pojmenování Má vlast, přinesl časopis Dalibor, který rovněž uvedl, že Smetana ho věnoval Praze, kde „dlouhá léta veřejně účinkoval a zde ho stihla nemoc pro hudebníka nejstrašnější“.
Vysílání: 28.2., 21.10 hod., ČT art

Smetanova Vltava očima Bamberských symfoniků
Příběh zrodu nejslavnější skladby Bedřicha Smetany od jeho prvních dojmů z pobytu na Šumavě přes obrazy české krajiny, kterou Vltava protéká, vypráví šéfdirigent slavného německého orchestru Jakub Hrůša v dokumentu Axela Fuhrmanna. Vedle orchestru Bamberských symfoniků dále účinkují: Ch. Storck, Kelly St Pierreová, O. Mojžíšová, K. Schwarzenberg, R. Novák a další (Premiéra). Český skladatel Bedřich Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při svém pobytu na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku dnes již zaniklých peřejí svatého Jana u Štěchovic. O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Jak sám autor poznamenal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi." O těchto skutečnostech hovoří současný šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša a na klavíru přehrává významné momenty této symfonické básně, která je druhou skladbou ve Smetanově cyklu Má vlast. Německý orchestr vznikl v roce 1946, přičemž mnoho jeho hudebníků přišlo do Bamberku z Prahy, kde předtím působili v Německé filharmonii při Novém německém divadle (dnešní Státní opera). Prvním šéfdirigentem bamberského orchestru byl Joseph Keilberth. Na podzim 2016 se český maestro Jakub Hrůša stal novým, v pořadí pátým šéfdirigentem v historii Bamberských symfoniků. Uvedl se několika úspěšnými koncerty, mj. na festivalech Pražské jaro a Janáčkovo Brno 2020 formou live streamu.
Vysílání: 01.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 04.3., ČT art

13.2.2023 16:02:43 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Sum 41 - Heaven: X: Hell

Přebal alba

Zakládajícími členy skupiny Sum 41 jsou zpěvák a kytarista Deryck Whibley, kytarista Dave Baksh, baskytarista celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m celý článek

další články...