Scéna.cz 

Plzeňský Spartakus se protančil až na Sicílii

Spartakus tančí na prknech Velkého divadla v Plzni už druhou sezonu. A dočkal se nejen velké obliby diváků, ale i odborného ocenění - Richard Ševčík získal za titulní roli Cenu Thálie. Úspěšnou inscenaci mohli díky zájezdu Divadla J.K. Tyla v červnu spatřit i diváci v Catanii, druhém největším městě Sicílie, ležícím na úpatí sopky Etny.

Ředitel DJKT Martin Otava navázal v Teatro Massimo Bellini kontakty již před lety, když zde režíroval Káťu Kabanovou. „Jsem rád, že se zájezd podařilo zrealizovat, navíc s tak příznivou odezvou, divadlo bylo zvláště během posledních tří repríz vyprodané. Už teď jednáme o další spolupráci,“ prozrazuje ředitel. V krásném neorenesančním divadle pro 1300 diváků odehrál soubor ve dnech 7. -12. června 2016 sedm představení. Šlo přitom o jedinečnou spolupráci mezi plzeňským a sicilským divadlem.

Představení doprovázel orchestr tamního divadla pod taktovkou šéfdirigenta DJKT Norberta Baxy. „Z Plzně do Catanie byly s velkým předstihem odeslány partitury pro přípravu orchestru. Po příletu jsem s ním absolvoval tři zkoušky, a jakmile dorazil baletní soubor, následovala generálka. Byl jsem velmi potěšen nebývalou muzikálností hráčů i skvělým zvukem velkého sedmdesátičlenného orchestru," vzpomíná dirigent.

Do představení se zapojilo také šest dětí z místní taneční akademie a šest externistů, kteří pod vedením tří šermířů z Plzně nacvičili bojové scény. V titulní roli alternovali Richard Ševčík a Michal Krčmář, sólista Finského národního baletu. Spartakovu ženu Frygii tančila Jarmila Dycková nebo někdejší členka baletu DJKT Nela Mrázová, nyní sólistka baletního souboru Theater Chemnitz. Jako Crassus vystoupil Miroslav Hradil nebo Martin Šinták, jako Aegina Martina Diblíková nebo Kristýna Piechaczková, bez alternace se obešel Batiatus Jiřího Žaluda.

Od každodenní dřiny na baletním sále a na jevišti si tanečníci mohli odpočinout na pláži nebo při objevování památek. Poslední den byl čas i na výlet na Etnu. A co soubor na Sicílii překvapilo? „Zvláštností catanského divadla je tříprocentní náklon jeviště. Dříve se tak divadla stavěla, aby diváci z rovného parteru lépe viděli. Tančit na šikmě bylo náročné a neobešlo se to bez namožených kotníků,“ vysvětluje šéf baletu DJKT a zároveň tvůrce inscenace Jiří Pokorný.