Scéna.cz 

Cantatas ad honorem Austriaedomus

Za originální dramaturgický počin lze považovat CD, jímž se reprezentuje Pražský smíšený sbor v čele se sbormistrem a dirigentem Jiřím Petrdlíkem. Jde o nahrávku tří kantát ze závěru 18. století, které jsou spojeny jednotným záměrem, oslavou habsburského císařského domu. Autory skladeb jsou dva největší mistři té doby, Joseph Haydn a Ludwig van Beethoven.

Haydnovo Te Deum pro sbor, orchestr a varhany C dur „für Kaiserin Marie Therese“ je psáno k uctění památky rakouské panovnice. Vzniklo mezi lety 1798 až 1800, tedy dvacet let po císařovnině smrti, na tradiční liturgický text. Oslavuje nejen ji, ale i Boha. Důstojně, ale zároveň velmi živě, až radostně. Působí celistvě, protože z vůle skladatele jsou jednotlivé části propojeny. Je pozoruhodné i formálně, zvláště v závěrečné části (fuga „In te, Domine, speravi“). Stěží někdo uvěří, že i v tvorbě Ludwiga van Beethovena lze najít nějaké dílo, které by nebylo notoricky známé. A přece tomu tak je v případě dvou kantát, které velký skladatel složil jako teprve dvacetiletý začátečník, tedy v roce 1790, ještě doma v Bonnu. První kantáta je smuteční, za zemřelého císaře Josefa II., druhá je korunovační a oslavuje nástup Josefova bratra Leopolda II. na císařský trůn. Obě Beethovenovy kompozice mají příležitostný charakter a byly složeny na objednávku na text mladého veršotepce, studenta Severina Antona Averdonka. Je zajímavé, že Haydnovo Te Deum vzniklo o deset let později, a přece přes veškerý svůj půvab působí konzervativněji než obě díla Beethovenova. Stylově patří ještě do klasicismu, zatímco Beethoven, byť mladičký, se nezapře a směřuje dál. Obě jeho kantáty jsou psány pro čtyři sólové hlasy, sbor a orchestr. V návaznosti na sebe působí jako zvláštní diptych, v němž pochmurná nálada první části přes recitativní meditaci v úvodu druhé přechází až do jásavého nadšení.
Pokud jde o provedení, lze o něm hovořit jen s uznáním. Pražský smíšený sbor si už po léta udržuje přední místo mezi našimi neprofesionálními sborovými tělesy a dokládá to i touto nahrávkou. Vyrovnanost a vyladěnost hlasů, srozumitelnost zpívaného slova, vzorná práce s dynamikou – to všechno jsou základní rysy úspěšného výkonu PSS (zajisté zásluhou Petrdlíkova vedení). V Beethovenových kantátách se ke sboru připojují sólisté a i oni se svých úkolů zhostili šťastně. A to mladý skladatel nebral na pěvce žádné ohledy, jejich party jsou rozsahem, vypjatými polohami i prudkými skoky překvapivě obtížné. Samostatnou příležitost tu dostává především soprán a bas. Např. árie „Da kam Joseph“ v podání Matěje Chadimy, árie „Hier schlummert sei­nen stillen Frieden“ v podání Evy Müllerové a její koncertantní árie „Fliesse, Wonnezährte, fliesse!“ patří mezi nejpůsobivější místa. Z ansámblů vycházejí nejsilněji především finále obou Beethovenových kantát.
Pro diskofily představuje nahrávka „habsburských“ kantát, vydaná firmou ArcoDiva, jistě významné obohacení sbírek. S Haydnovým Te Deum se nesetkáváme tak často a pokud jde o Beethovenovy kantáty, to už je naprostá kuriozita i v mezinárodním měřítku.

ARCODIVA UP 0148-2 131
Cantatas ad honorem Austriaedomus
Franz Joseph Haydn: Te Deum für Kaiserin Marie Therese ­ C dur; Ludwig van Beethoven: Kantate auf den Tod Kaiser Josephs II., Kantate auf die Erhebung Leopolds II. zur Kaiserwürde
Eva Müllerová – soprán, Edita Adlerová – mezzosoprán, Aleš Voráček – tenor, Matěj Chadima – bas, Alexandra Přidalová – flétna, Jiří Šlechta – violoncello, Jan Steyer – cembalo, varhany, Pražský smíšený sbor, sbormistři Jan Steyer, Jiří Petrdlík, Jihočeská komorní filharmonie, dirigent Jiří Petrdlík
Nahráno 13. a 14. 6. 2012 v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích, hudební režie Jiří Petrdlík, zvuková režie Václav Roubal a Karel Soukeník.
Celkový čas 72:16. Zdroj: Hudební rozhledy 08/13 - Jaroslav Someš.