Scéna.cz 

Karel Ančerl: Gold Edition, Vol. 1, Bedřich Smetana: Má vlast

Je mimořádnou zásluhou firmy Supraphon, že se rozhodla provést remastering téměř čtyřicet let starých nahrávek s Českou filharmonií a jejím tehdejším šéfem Karlem Ančerlem za dirigentským pultem. Jsou to jedny z prvních stereofonních snímků u nás, u nichž mistrem zvuku byl legendární František Burda. Vynikající remastering provedl Stanislav Sýkora z SR Studia. Supraphon si tuto zlatou edici rozplánoval na 42 CD. Lze jen doufat, že se podaří celou tuto velkou sérii také zdárně dokončit.

První díl je po právu věnován Smetanově Mé vlasti. Nejen proto, že jde o základní symfonické dílo české romantické hudby a současně o základní dílo romantické hudby druhé poloviny 19. století vůbec, neboť koncept tohoto šestidílného cyklu symfonických básní je jedinečný a mimořádný. Obdobně mimořádné je i Ančerlovo pojetí této hudby. Nahrávka je z ledna 1963. Jak tehdy muselo toto pojetí působit na svou dobu moderně, ba přímo revolučně! Je to chápání Smetanovy hudby po agogické stránce velmi střízlivé, tak střízlivé, že se s podobným posluchač v 60. letech hned tak nesetkal. Není tam žádné zbytečné rubato ani žádné pseudoromantické boule. A současně ta zvuková bohatost a citová hloubka! Vše je tu ve zvuku jasné, zřetelné. Stačí si jen poslechnout třeba klarinetové sólo v Šárce či hobojové v Blaníku. Jak moderní zvuk! Ideální je i volba temp. Vyšehrad je proti některým dnešním kreacím poněkud hybnější a získává tím neobyčejný spád. Ještě je třeba vyzvednout přesnost hry celého orchestru a jeho zvukovou vyrovnanost. Snímek je dokladem toho, že období Ančerlova šéfování bylo vpravdě zlaté období České filharmonie. Málokdy měl tento orchestr v čele tak muzikálního a v detailech důsledného dirigenta. Nahrávka Mé vlasti je skvělý snímek, který by měl sloužit nejen jako jedinečná historická studijní nahrávka, ale i jako jeden z vrcholných snímků Smetanova cyklu vůbec.
Kompaktní disk je doprovozen kvalitním bookletem, na jehož odborně fundovaném a současně i čtivém textu se podíleli Jaroslav Holeček, Jaroslav Smolka a Bohuslav Vítek. Vedle českého originálu je text přeložen také do angličtiny, němčiny a francouzštiny. Text je doplněn řadou známých i méně známých fotografií Karla Ančerla.