Scéna.cz 

Rudolf Pečman: Jevištní dílo Ludwiga van Beethovena

Nejnovější kniha univ. prof. PhDr. Rudolfa Pečmana, DrSc. (1931) Jevištní dílo Ludwiga van Bee-tho-vena, kterou vydala Masarykova univerzita v Br-ně, se zabývá pro-blematikou Beethovenových scénických kompozic. Jejím velkým kladem je, že tak nečiní pouze způsobem dílčích sond do této rozsáhlé oblasti Beethovenova odkazu, ale zpracovává jej formou důkladné, celistvě pojednané odborné hudebně-historické a es-te-tic-ké analýzy.
Kniha, jež představuje úctyhodný výsledek autorova celoživotního badatelského úsilí, je po úvodních kapitolách, zamýšlejících se nad aktuálností Beethovenova kompozičního odkazu a skladatelovou motivací ke scénické hudební tvorbě, rozčleněna do dvou velkých celků.

V části nazvané Nesplněné touhy se Rudolf Pečman způsobem, který zcela vyčerpává danou problematiku, věnuje operním předlohám, jež Beethoven zamýšlel zhudebnit či mu byly ke zhudebnění nabízeny. Přirozeně zde dominují historická témata, čerpající velmi často z an-tických látek, avšak mezi řadou pozoruhodných libret nacházíme též tituly Libussa a Dra----homira, inspirující se českou mytologií a ranými dějinami.
Oddíl přiléhavě nadepsaný Prométheovský boj pak přináší komplexní pohled na Beethovenovy uskutečněné scénické kompozice, k nimž náleží jak žánr operní, tak i scénické hudby.
V obou rozměrných oddílech Rudolf Pečman popisuje genezi jednotlivých námětů, jejich obsah, zamýšlený či rea-lizova-ný způsob zhudebnění a společensko-histo-rické okolnosti, ovlivňující např. náměto-vou volbu či mající vztah k Bee-thovenovu odmítnutí některých předloh.
Připojený Appendix citací přispívá k uce-lenému představení citovaných textů v ja-zy-cích originálů. Velmi cennou součástí práce jsou chronologické a abecední seznamy Beethovenových jevištních kompozic, soupis libretistů a tvůrců námětů jednotlivých děl, doplněný seznamem pramenů a literatury a jmenným rejstříkem, který sestavila Jaroslava Zapletalová.
Dílo je značně ovlivněno Pečmanovým promyšleným přístupem, v němž kombinuje hudebně-historické a muzikologické poznatky s literárněvědnými a teatrologickými východisky a především estetickými reáliemi Beethovenovy doby.
Je pozitivní, že se autor ve své práci nevěnuje pouze historickým poznatkům, ale všímá si i způsobů novodobé recepce Bee-thovenových jevištních děl a se suverénní znalostí jejich vlastních kořenů se zamýšlí také nad možnostmi režijního a scé-nic-kého pojetí v dnešní divadelní praxi.
Kniha Rudolfa Pečmana představuje završení jedné z významných oblastí autorovy badatelské činnosti. Její hodnota spočívá ve vědecké důkladnosti a fak-tografické obsáhlosti, jíž dávají kompaktní formu Pečmanovy celoživotní odborné zkušenosti a naprosto jistá orientace v existujících pramenech a literatuře.