Scéna.cz 

Bohuslav Martinů: Otvírání studánek

Na počátku roku 1988 vznikla v Supraphonu kompletní digitální nahrávka všech čtyř kantát, které Bohuslav Martinů zkomponoval v závěru svého života na texty básníka Miloslava Bureše. I když každý z těchto Zpěvů o Vysočině, jak někdy bývá čtveřice souhrnně nazývána, žije svým vlastním životem (nejfrekventovanějším titulem z nich je samozřejmě Otvírání studánek), a tudíž je schopen samostatné existence, jednotný interpretační tým této nahrávky výrazně podtrhl vzájemné vazby mezi jednotlivými skladbami. Navíc provedení kantát je velmi vyrovnané a na takové úrovni, že je dobře, když se nyní Supraphon k víc než dvacet let starému záznamu vrací. Protože však celková stopáž přesahuje rozsah jednoho CD, bylo jedno dílo z tohoto kompletu, Romance z pampelišek, přiřazeno k reedici nahrávky baletu Špalíček, vydané už v roce 2007. Nyní došlo na zbývající tři – Otvírání studánek, Legendu z dýmu bramborové nati a Mikeš z hor.

I bez čtvrtého titulu jde o zajímavé seskupení. Celkový poslech např. odhalí, jak kompozičně souvisí populární Otvírání studánek s Mikešem z hor. Především komorním rázem a lyrickou prostotou, ale také strukturálně – pouze vypravěčský part recitátora ze Studánek je v Mikešovi svěřen tenoru – i shodným obsazením instrumentálního doprovodu. Naopak legenda z dýmu bramborové nati vyznívá jako složitější kompozice. Na jedné straně působí „kantátovitěji“, jako bychom v ní cítili vzdálený ohlas Her o Marii. Na druhé straně ji prozařuje skladatelský vtip, zejména v samostatných instrumentálních pasážích, kdy zobcová flétna a akordeon „komentují“ dějovou situaci. Na celistvosti dojmu z poslechu CD se podílí i řazení kantát podle chronologie jejich vzniku. Závěr Mikeše potom není pouhou pointou příběhu. Cítíme v něm přesah, finální výraz lásky k otčině, který je příznačný pro celou tvorbu Bohuslava Martinů.
V nahrávce všech tří skladeb patří hlavní slovo smíšenému sboru Pavla Kühna (v případě Otvírání studánek jeho ženské části). V procítěnosti a propracovanosti podání se tu jistě odráží i tradice rodiny Kühnů. Vždyť na světových premiérách Zpěvů o Vysočině v letech 1955 až 1959 v Praze se podílel sbor Pavlova otce Jana Kühna! V sólech na nahrávce vyniká svítivý soprán Milady Čejkové (bezpečně zvládající i náročný part v Mikešovi z hor) a Ivana Kusnjera, který dokáže zřetelně odlišit meditativnost závěru Otvírání studánek od projasněnosti promluvy Božího syna v Legendě z dýmu bramborové nati. Za pozornost stojí také nepatetická věcnost, s níž se Petr Haničinec zhostil úlohy recitátora ve Studánkách. Na úspěšnosti nahrávek se podílejí rovněž všichni interpreti instrumentálních partů, jak kvarteto ze Studánek a Mikeše (Petr Messiereur, Jan Kvapil, Jan Talich, Stanislav Bogunia), tak komorní ansámblík z Legendy, kde nejvýraznější příležitost dostala zobcová flétna (Jiří Stivín) a akordeon (Milan Bláha).

SUPRAPHON SU 3992-2
Bohuslav Martinů: Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Mikeš z hor
Milada Čejková – soprán, Agáta Raketová, Marie Mrázová – alt, Vladimír Doležal – tenor, Ivan Kusnjer – baryton, Petr Haničinec – recitace, Kühnův smíšený sbor, sbormistr Pavel Kühn, Petr Messiereur, Jan Kvapil – housle, Jan Talich – viola, Stanislav Bogunia – klavír, Jiří Stivín – zobcová flétna, Vlastimil Mareš – klarinet, Petr Duda – lesní roh, Milan Bláha – akordeon
Nahráno digitálně ve dnech 20. 1. až 15. 2. 1998 ve studiu Českého rozhlasu v Praze, hudební režie Vladimír Koronthály, mistr zvuku Tomáš Zikmund. Celkový čas 62:45.
Zdroj Hudební rozhledy 11/09 - Jaroslav Someš