Pavel Kohout má osmdesát
autor: archiv
zvětšit obrázekSpisovatel, dramatik a básník Pavel Kohout, v jehož osobě se symbolicky spojují nejrůznější vzlety a pády českých příslušníků kulturního a společenského života, se v těchto dnech dožívá osmdesátky.
Své jubileum oslavil v Brně - divadelníci pro něj totiž připravili v divadle Husa na provázku představení složené z úryvků jeho textů pod názvem Hommage Kohout, jímž celá akce vyvrcholila. Přišli mu na něj poblahopřát jeho přátelé včetně exprezidenta Václava Havla. Spisovatel na představení převzal z rukou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. "Rozhodně si na nedostatek práce nemohu ani v tomto věku stěžovat. Na penzi to v žádném případě nevypadá," říká Kohout. A opravdu - výčet je úctyhodný. Letos dokončil filmový scénář a napsal čtyři rozhlasové hry. Brněnské divadlo Reduta uvedlo před prázdninami uvedlo jeho novou hru Éros s Mariánem Labudou. Kohoutovy oslavy pořádalo nakladatelství Větrné mlýny vydávající jeho knihy. Akci spojilo s literárním festivalem Měsíc autorského čtení, které je největší akcí svého druhu v ČR a právě se koná v Brně.
Pavel Kohout se narodil 20. července 1928 v Praze. Na počátku své tvůrčí dráhy byl jedním z čelných představitelů budovatelské poezie, prošel osobnostním vývojem od počáteční bezvýhradné podpory stalinismu, přes postupné vystřízlivění až po účast na Pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech, přičemž patřil vždy mezi ty nejaktivnější v daném proudu.
Vystudoval v roce 1947 reálném gymnáziu a jako přesvědčený komunista a člen ÚV ČSM (1952-60) a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů (SČS / SČSS, do roku 1966, kdy na členství pro nesouhlas s jeho „kulturněpolitickou orientací“ rezignoval) se stal kulturním kádrem komunistické strany. Koncem 40.let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka, po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu (1947-49) a jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě (1949-50). Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz (1950-52). V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. V 50.letech se stal spisovatele z povolání (byl mj. dramaturgem a autorem Divadla Na Vinohradech) a postupně se začínal přiklánět k reformním komunistům. V červnu 1967 na IV. sjezdu SČSS demonstrativně přečetl Solženicynův protestní dopis sjezdu Svazu sovětských spisovatelů, čímž dovršil svůj obrat v kritika režimu, za který byl společně s dalšími „vzdornými“ podroben stranickému disciplinárnímu řízení. Podporoval Pražské jaro. Roku 1968 byl zvolen předsedou KSČ v pražské pobočce SČS a stal se jednou z nejvýraznějších osobností tzv. pražského jara. V roce 1969 byl z KSČ i ze SČS vyloučen. V 70. letech ocitl na indexu a jeho díla byla cenzurována .
Právě on stál také u zrodu Charty 77, za což byl StB šikanován. V roce 1978 mu bylo povoleno vyjet s manželkou na pracovní pobyt do Rakouska, kde měl roční smlouvu s Burgtheatrem, ale návrat mu byl znemožněn. Oba byli zbaveni československého občanství. Usadili se v Rakousku, kde v roce 1980 dostali občanství. Žijí ve Vídni, často navštěvují Prahu Po roce 1990 se Pavel Kohout opět aktivně zapojil. do kulturního života v Čechách, především v Praze. Stal se spoluzakladatelem Festivalu německého jazyka v Praze, stále vycházejí jeho prozaická díla a na scénách se objevují jeho starší i nová díla, od roku 1990 jich bylo celkem 45 (najnověji Malá hudba moci v režii Michala Dočekal na prknech Národního divadla v Praze a Éros v Redutě, pobočné scéně Národního divadla Brno.
Příjemným návratem pro něj byla adaptace románu řeckého spisovatele Pavlose Matesise Psí matka, kterou sám režíroval v Divadle Na prádle (s Marií Málkovou v jediné roli). Dramatik se tak vrátil na svou osudovou scénu. V sále, kde malostranské Divadlo Na Prádle působí, totiž za druhé světové války sídlilo Intimní divadlo, kde Kohout jako kluk vystupoval s Dismanovým dětským rozhlasovým souborem. Uváděl tam Karafiátovy Broučky, kde hrál Cvrčka.
Rovněž v televizi na něj nezapomněli – mj. byl zdramatizován jeho román o emigrantech Konec velkých prázdnin a uveden na ČT jako seriál. Zajímavým televizním projektem bylo dílo Ecce Constantia (1988) jako 'přímý přenos' z koncilu v Kostnici.
Pavel Kohout je autorem desítek divadelních adaptací i původních her, k nejznámějším patří Taková láska, August, August, August a Ubohý vrah či Kyanid o páté. Píše také romány, například Katyně, Nápady svaté Kláry a Hodina tance a lásky. Své životní osudy popsal ve vzpomínkovém románu Kde je zakopán pes. Jeho první žena byla herečka Alena Vránová, s kterou se na Kohoutovo vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou (svůj vztah k otci popsala v novele Indiánský běh)a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželka (od roku 1965) je scenáristka, také spoluautorka jeho scénářů, a spisovatelka Jelena Mašínová.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Don Juan v Divadle v Dlouhé
Poslední novinkou letošní, 28. sezony Divadla v Dlouhé je komedie René Levínského Don Juan a já v režii Hany celý článek
HUDBA
Jamaron si brousí zuby na Prahu
Pro rockovou kapelu Jamaron to bude velký svátek! 28. května na Občanské plovárně zahájí letošní sérii Prague celý článek
OPERA/ TANEC
Janáček Brno 2020
Janáček Brno 2020
O 7. mezinárodním operním a hudebním bienále, které přibližuje život a dílo Leoše Janáčka celý článek