Hamlet - silné poselství a reflexe světa
autor: Patrik Borecký
zvětšit obrázekNárodní divadlo v Brně uvádí od 23. května 2024 Shakespearova HAMLETA v režii Martina Čičváka, překlad Martin Hilský. Jedná se o jeho druhý titul Williama Shakespeara v tomto divadle. Prvním byla inscenace SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ (premiéra 20. 10. 2000). Ta vznikla krátce po jeho absolvování JAMU (obor činoherní režie). Měl jsem možnost vidět derniéru této inscenace, která byla hravá.
HAMLET vyžaduje určitou zralost a zkušenost, jak inscenátorskou, tak bezesporu i lidskou. Martin Čičvák k textu Shakespeara přistupuje s pokorou, zkrácení textu je střídmé až pragmatické, přizpůsobuje ho současné době. Jak sám potvrzuje v rozhovoru v programu inscenace - Shakespeare je krystalický autor, kterému nelze nic vytknout ani ubrat, pouze stávající doba vyžaduje určité zkrácení textu.
Scénografická čistota Hanse Hoffera odpovídá tomuto inscenačnímu klíči. Ústředním bodem scény je koridor, který evokuje hradby, síně hradu a průchozí prvky. Tento koridor spojuje a zároveň odděluje světy postav. Otcové, jako Král Hamlet, mohli udělat chyby, které by syn Hamlet měl napravit. Bortí se starý svět a přichází nový, vše se snaží utlumit a překonat láska - Ofélie k otci, bratrovi a Hamletovi, Gertrudy k synovi Hamletovi, i když její láska ke králi Claudiovi je zpochybnitelná, protože milovala krále Hamleta.
Překlad Martina Hilského je přesný, i když nabízí mnohoznačné vrstvy. O tom ale drama Hamlet je. Monolog “Být či nebýt” nenabízí odpověď, ale vybízí k zamyšlení nad existenciálními otázkami. Režisér Martin Čičvák využívá tuto mnohoznačnost a propojuje ji s aktuálními globálními tématy. Existenciální syrovost, kterou Hamlet prožívá, je zrcadlem i naší doby. Každý se snaží najít své místo na slunci, ale ani v době Hamleta to není jednoznačné. Ideály se bortí, láska mizí a generace se střídají.
Dnešní svět čelí různým výzvám, jako je například válka na Ukrajině, která je v určitém smyslu Damoklův meč. Jakýkoliv výsledek může rozkolísat celosvětovou rovnováhu, změnit hranice a uspořádání celého světa. Hamletovy otázky tak rezonují i v kontextu současných globálních konfliktů, a tím přidávají inscenaci Národního divadla Brno aktuální a nezbytnou hloubku.
Pro inscenování dramatu HAMLET je nutné splnit několik podmínek. V prvé řadě se musí objevit režisér, který dokáže rozklíčovat inteligentní text Shakespeara. Autor určitě při jeho psaní nepoužil umělou inteligenci. Musel se opřít o svůj vnitřní cit zachytit všechny výše zmíněné zápasy. Dokázal nastolit charaktery postav a zejména vztahy mezi nimi.
Režisérovi nestačí odhalit tajemství takového textu. Potřebuje správný zdroj, tedy důkladný překlad a hlavně text převedený do současného českého jazyka, tak aby zůstal věrný autorovi originální předlohy. A to je v případě Martina Hilského splněné na výbornou.
Důležitou další podmínkou je, že se musí narodit Hamlet. Tedy herec, který si poradí se všemi nároky - autora, překladatele, režiséra, kolegů, ale zejména se svými vnitřními nároky. Nenechá se ovlivnit dalšími Hamlety své doby a to jak domácími, tak ani zahraničními. Nepřipustí si pochybnosti ke své interpretaci. Bude všem zmíněným nárokům věřit. A to se v případě představitele Tomáše Davida naplnilo. Herec si věří, jde vnitřně spolu s textem. Dokáže hrát v monologu, i v dialozích. Dává na odiv svou rozervanost, ale i zodpovědnost při hledání řešení. Pokyn jeho otce zní pomstít se, ale je to ta správná cesta? Nebo je to opětovné ponoření do dalších křivd? Vždyť pomsta může zrodit, a také zrodí, další křivdu. Je možné zastavit řetězovou reakci oko za oko, zub za zub?
Tomáš David jako Hamlet je výrazný a sebevědomý, ztvárňuje rozervanost i zodpovědnost své postavy. Ostatní herci, jako Ivan Dejmal (Claudius), Hana Tomáš Briešťanská (Gertruda) a Anna Glässnerová (Ofélie), přispívají k celkovému dojmu silné a dynamické inscenace.
Představitel Horacia, Martin Veselý, zůstává naživu jako jediný po celé tragédii. Jeho role nese hluboký emocionální náboj. Podobně jako apoštolové po ukřižování Krista, zůstal bezradný a plný strachu. Nevěděl, co bude dál. Tento moment je velmi silný a důležitý, představuje naději i bezmocnost zároveň. Horacio je svědkem destrukce a ztráty hodnot. Je to silné poselství, které inscenace přináší - i v okamžicích největší beznaděje a ztráty, může být nalezena nová naděje a smysl.
Celý inscenační tým, včetně kostýmů Niny A. Stillmark, hudby Jana Kučery a dramaturgie Jaroslava Jurečky, odvedl skvělou práci. Každý detail byl promyšlený a přispěl k celkové atmosféře představení.
Ze všeho nejdůležitější je ovšem pokora všech zúčastněných, včetně diváků. Není možné zatracovat moderní kostýmy nebo jejich stylizaci. Není možné pohrdat s moderním hereckým pojetím. Vždyť daný Hamlet - inscenace, daný Hamlet - herec, se zrodili právě v této době. V tomto daném kontextu všech zmíněných událostí a okolností.
Jak tedy dopadl brněnský Hamlet v Národním divadle? Představitel Hamleta Tomáš David přiznal: “Máme ho rádi.” Podle mého soudu tato pravda přeskočila i do hlediště. Diváci ho nemohou nemít rádi. I přes celkovou destrukci v závěru.
Zrodil se další Hamlet. Patří do své doby. Představuje výpověď daného inscenačního týmu, herců a hereček. Má své opodstatnění a místo v divadelním prostoru. Nepotřebuje odpuštění, vybízí k němu, hledá ho. Nezbývá než ho sdílet a projít si daným koridorem. Odkud a kam? Od zlého k dobrému? Nebo naopak? Vše špatné je pro něco dobré.
Brněnský HAMLET v Národním divadle je silným a aktuálním představením, které reflektuje dnešní svět a problémy. Přináší silné poselství a vybízí k zamyšlení. Je to inscenace, která si zaslouží pozornost a uznání.
Premiéra 23. května 2024, psáno z reprízy 16. června 2024.
W. Shakespeare: Hamlet
Autor: William Shakespeare; překlad: Martin Hilský; režie: Martin Čičvák; dramaturgie: Jaroslav Jurečka; scéna: Hans Hoffer a kostýmy: Nina Stillmark. Osoby a obsazení: Tomáš David - Hamlet; Martin Veselý - Horácio; Ivan Dejmal - Claudius; Hana Briešťanská - Gertruda; Martin Sláma - Polonius; Anna Glässnerová - Ofélie; Jakub Svojanovský - Laertes; Roman Blumaier - Rosencrantz; Petr Jeřábek - J.H. Guilderstern; Zuzana Černá - Marcellina, Divadelní královna, Hrobnice a Kapitánka; Jan Grygar - Duch, První herec, Divadelní král, Hrobník; David Kaloč - Barnardo, Šlechtic, Pán, Osrik, Lucianus.
www.ndbrno.cz
Časopis 44 - rubriky
Časopis 44 - sekce
HUDBA
Zuzana Stirská a Gospel Time
Zuzana Stirská a Gospel Time
Koncert české zpěvačky a herečky, která nedávno oslavila 70. narozeniny (2003) celý článek
OPERA/ TANEC
Dagmar Pecková recitál k Roku české hudby
Herečka a přední česká, světově uznávaná, operní pěvkyně Dagmar Pecková se neumí nudit. Sotva ji skončil mezin celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Komedie Happy-Go-Lucky
Happy-Go-Lucky
Je těžké být šťastný? Sally Hawkinsová v hlavní roli britské komedie Mikea Leigha, nominovan celý článek