Scéna.cz 

Literární tipy 27. týden

Na plovárně s Janou Klusákovou
Rozhovor Marka Ebena s českou novinářkou a překladatelkou, přední osobností polistopadové rozhlasové publicistiky a držitelky Ceny Ferdinanda Peroutky, která zítra oslaví 85. narozeniny (2017). Režie J. Hojtaš. Rozhlasová a televizní moderátorka, publicistka a překladatelka Jana Klusáková, rozená Zvoníčková, se narodila 3. července 1941 v Písku. Vystudovala Filosofickou Fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština a čeština, později postgraduálně také estetiku. V šedesátých letech pracovala v Československém rozhlase v pořadu Mikrofórum, kde měla týdenní desetiminutovou relaci o filmových novinkách. Přispívala do týdeníku Student. Pracovala také v Ústřední půjčovně filmů, odkud musela za normalizace odejít. Dvacet let tlumočila a překládala z ruštiny, například Bulgakova, Čechova, Turgeněva a další. V roce 1975 strávila několik měsíců v ruzyňské vazební věznici. Koncem osmdesátých let opět začala pracovat pro rozhlas. V lednu 1990 tlumočila na přání prezidenta Václava Havla jeho první setkání s Michailem Gorbačovem v Kremlu. Od roku 1995 je redaktorkou ČRo 1, Radiožurnálu. Napsala řadu knižních rozhovorů s osobnostmi, jakými jsou Jana Brejchová, Olbram Zoubek, Jiří Bartoška, Hana Hegerová, Fedor Gál, František Klátil, Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg, Otakar Motejl a další. Od roku 1990 přispívá do týdeníku Respekt. V roce 2002 jí byla udělena novinářská cena Ferdinanda Peroutky. Má dva dospělé syny, hudebního publicistu Pavla Klusáka a režiséra Víta Klusáka.
Vysílání: 02.7., 11.10 hod., ČT2

Exilová čítanka: Asli Erdogan
Portrét turecké spisovatelky, fejetonistky a ochránkyně lidských práv. Režie I. Grófová. Asli Erdogan (* 1967) je turecká spisovatelka a fejetonistka, ochránkyně lidských práv, politická vězenkyně, ale také odbornice na fyziku částic. Žije v Německu. Napsala osm knih, románů, novel a sbírek poetických próz a esejů, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. V roce 2016 byla zatčena za spolupráci s pro-kurdskými novinami Özgür Gündem a strávila skoro pět měsíců ve vězení. Když jí vrátili zabavený pas, dostala pozvání na čtyřdenní cestu na literární akci do Berlína. Návrat už jí nebyl umožněn. Je nositelkou Mírové ceny Ericha Marii Remarqua nebo Ceny Václava Havla. Její tvorba byla adaptována pro divadlo, klasický balet, rozhlas, film a operu. Jejími nejoceňovanějšími knihami jsou soubor povídek Kamenný dům a další místa a román Město v šarlatovém šatě.
Vysílání: 30.6., 23.45 hod., ČT art
Opakování: 05.7., ČT art

Exilová čítanka: Aaiún Nin
Portrét nebinárního autora z Angoly, píše básně, věnuje se aktivismu a tvoří multimediální umění. Režie I. Grófová. Aaiún Nin (* 1991) nebinární autor pochází z Angoly, píše básně, věnuje se aktivismu a tvoří multimediální umění. Ve svých dílech zkoumá a konfrontuje problémy pohlaví, rasy a sexuality, ať už v kontextu postkoloniální Afriky nebo prostřednictvím zkušeností migrantů v Evropě. Po opakované společenské i fyzické perzekuci v Angole rok 2016 pro Aaiún Nin znamenal vynucené stěhování do Dánska, kde Nin také vyšla první básnická sbírka v dánštině. Dánská rada pro uprchlíky však odmítla udělit Nin azyl, přestože v Angole jsou lidé z LGBTQI+ komunity stále veřejně pronásledováni. Nin tak v rámci rezidence přesídlí do Krakova (2021–2023), kde publikuje druhou básnickou sbírku Rozbité poloviny mléčného slunce (2022), tentokrát v angličtině. Od roku 2023 žije v Bernu.
Vysílání: 30.6., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 05.7., ČT art