Scéna.cz 

Literární tipy 26. týden

Robinsonka
Miroslava Šafránková v hlavní roli příběhu dospívající dívky, jejíž život změní náhlá smrt maminky. Filmová adaptace oblíbeného románu Marie Majerové (1974). Dále hrají: P. Kostka, J. Obermaierová, V. Dlouhý, M. Horáková a další. Scénář O. Hofman. Kamera J. Pávek. Režie K. Kachyňa. Je léto a čtrnáctiletá Blaženka Borová (letošní jubilantka M. Šafránková) tráví s několika kamarádkami bezstarostné prázdniny na táboře, když je její pobyt nečekaně ukončen. Tatínek (letošní jubilant P. Kostka), který si pro ni přijel, nese tolik očekávanou radostnou novinu – narodil se jí bráška Petřík. Jenže vzápětí se Bláža dovídá, že maminka bohužel zaplatila cenu nejvyšší. Život jde i přes nesmírný zármutek dál: Petřík zatím zůstává v kojeneckém ústavu, táta pokračuje ve své profesi taxikáře a náhle dospělá Blaženka přebírá maminčinu roli v domácnosti. Učí se vařit, prát, nakupovat – najednou jí připadá spousta věcí neznámá, nepřátelská, a tak si vytvoří svůj imaginární svět osamělého Robinsona Crusoa, který jí pomáhá tyto překážky zdolat. A vedle chápavého taťky je tady i hodná a milá sousedka Tonička (J. Obermaierová), která jí podá pomocnou ruku a pomáhá jí v domácnosti. I spolužák Jarda (V. Dlouhý) si všimne, jak to Blažence sluší, a velmi rád ji učí jezdit na kole, které se teď stává dívčiným toužebným, ale nedostupným přáním. Měsíce ubíhají a je tu předvánoční čas, první bez maminky. Blaženka navíc velmi onemocní. Nakonec se ale vše v dobré obrátí. Adaptace knihy M. Majerové Robinsonka byla první živě vysílanou televizní inscenací, kterou v první polovině padesátých let připravilo tehdejší Vysílání pro děti. V režii M. Vošmika si tehdy hlavní roli zahrála J. Rybářová. První filmovou verzi natočil na Barrandově v roce 1956 režisér J. Pleskot, který svěřil Blaženku mladičké J. Tvrzníkové. A my vám dnes nabízíme verzi, která vznikla v roce 1974 v koprodukci Filmového studia Barrandov a Československé televize. Do role Blaženky obsadil režisér K. Kachyňa něžnou M. Šafránkovou. Doufáme, že vás příběh neúplné rodiny a hledání štěstí zaujme i dnes.
Vysílání: 30.6., 16.15 hod., ČT1

Sňatky z rozumu (2/5)
Osudy podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů ve slavném pamětnickém seriálu (1968). Hrají: J. Vala, V. Ráž, S. Budínová, G. Vránová, S. Svozilová, J. Skopeček, M. Nedbal, J. Šejbalová, I. Janžurová, D. Medřická, J. Jirásková, V. Menšík a další. Podle románů V. Neffa napsal O. Zelenka. Kamera V. Opletal. Režie F. Filip. Slavný pamětnický seriál z vrcholného období našeho národního obrození vznikl na motivy románů spisovatele Vladimíra Neffa, od jehož úmrtí uplyne 2. července 35 let. Ocitáme se ve středu bouřlivých událostí roku 1866. Bornův (V. Ráž) vlastenecký obchod vzkvétá, i Martin Nedobyl (J. Vala) už dva roky vede v Praze prosperující podnik a těší se ve spokojeném manželství s Valentinou (S. Budínová). Líza Bornová (G. Vránová) se s manželovou podnikavostí a především vlastenčením nesžívá, rozpory mezi manžely se prohlubují. V téže době se v Hradci Králové zemský soudní rada Vácha (M. Nedbal) marně snaží vyvdat své dcery Hanu (J. Jirásková), jejíž nápadník padl v bitvě u Hradce Králové, a Bětuši (I. Janžurová). Teprve slíbené povýšení přivádí do jeho domu jednoho z jeho podřízených úředníků na námluvy. Ale Hana, o jejíž ruku požádal, nápadníka odmítá a pokusí se o sebevraždu. Útěk před domnělým postupem pruských armád zavedl Lízu Bornovou do Plzně, kde nalézá nejen útočiště v domě módního básníka Dynbíra (E. Cupák), ale i dobrodružství romantické nevěry. Roli Jana Borna si zahrál V. Ráž, jehož nedožité 95. narozeniny si právě připomínáme.
Vysílání: 01.7., 16.15 hod., ČT1
Opakování: 02.7., ČT1

Jan Blahoslav
Cyklus portrétů významných osobností, jejichž jména jsou zlatým písmem napsána pod okny Národního muzea v Praze (2008). Režie M. Petřík. Biskup Jednoty bratrské, význačný český humanista, teolog, spisovatel, muzikolog a překladatel bývá považován za předchůdce Komenského. Napsal celou řadu děl, u nichž na rozdíl od svých předchůdců přiznával své autorství. Nejproslulejší jeho prací je "Filipika proti misomusům" neboli kritika odpůrců vzdělání. Měl rozhodující podíl na vydání Bible kralické, do níž přeložil Nový zákon. Během práce na tomto překladu vypracoval i rozsáhlý jazykovědný spis Gramatika česká. Byl také autorem prvního českého "slabikáře" – výraz, který si pro něj vymyslel, se užívá dodnes. Říká se také, že byl jedním z prvních, kdo u nás začal nosit brýle.
Vysílání: 26.6., 19.25 hod., ČT2
Opakování: 29.6., ČT2., 02.7., ČT2

Třistatřicettři
Jak do našich životů promlouvá minulost a jakou roli v tom hrají knihy? Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid se budou ptát filozofa Ivana Chvatíka, pamětníka holocaustu Ivana Lefkovitse, spisovatele Jiřího Padevěta, fotografa Karla Cudlína a kreslíře a básníka Jiřího Slívy (Premiéra). „Dějiny se prolínají a kdo nepochopí břemeno nacismu, nepochopí úděl komunismu a nepochopí ani šanci současnosti a budoucnosti,“ napsal švýcarský vědecký pracovník Ivan Lefkovits, editor patnáctisvazkových „vzpomínek těch, kdo přežili holocaust“. Překlad souboru z němčiny, s reprodukcemi obrazů Gerharda Richtera, připravil pro nakladatelství OIKOYMENH filozof Ivan Chvatík. S oběma pány budou moderátoři literární revue Jan Lukeš a Jan Schmid hovořit o tom, jaký smysl má sdílená zkušenost a co je poselstvím jejich ediční práce pro budoucnost. Dalšími hosty tohoto dílu revue, který se dotkne i dalších traumatických bodů stoletého vývoje republiky, budou historik a spisovatel Jiří Padevět, fotograf Karel Cudlín a karikaturista a básník Jiří Slíva.
Vysílání: 27.6., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 29.6., ČT art., 02.7., ČT art