zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Klasické hudební tipy 4. týden

Karajan řídí devátou

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Karajan řídí devátou
Velkolepou vokální symfonii "S Ódou na radost" Ludwiga van Beethovena v provedení Berlínských filharmoniků pod taktovkou Herberta von Karajana, zpívají sólisté: L. Cuberli – soprán, H. Müller Molinari – alt, V. Cole – tenor, F. Grundheber – baryton a pěvecký sbor Wiener Singverein se sbormistrem H. Froschauerem. Kamera a režie Ernst Wild. Beethovenova Devátá symfonie je všeobecně považována nejen za vrcholné dílo svého autora, ale i za jeden z největších výtvorů hudební historie vůbec. Z formálního i obsahového hlediska představuje pomyslný spojovací most mezi dvěma uměleckými epochami klasicismu a romantismu: zatímco její čtyřvěté schéma vychází z tradičního mozartovsko-haydnovského modelu, zapojení vokální složky do závěrečné věty bylo ve své době v oblasti symfonického žánru vpravdě novátorským počinem. Na proslulosti Deváté symfonie má tedy čtvrtá část, v níž se k orchestru připojují čtyři pěvečtí sólisté a smíšený sbor. Převážnou část zhudebněného textu převzal Beethoven z básně Óda na radost již tehdy proslulého německého básníka, prozaika a dramatika Friedricha Schillera. Díky svému mimohudebnímu poselství se pak symfonie stala univerzálním, nadčasovým symbolem, výzvou k pospolitosti lidského rodu. Hudební téma zmíněné Ódy se roku 1985 stalo hymnou Evropské unie. Existuje ve třech instrumentálních verzích: pro klavír, pro dechové nástroje a pro symfonický orchestr. Instrumentaci jednotlivých verzí vytvořil Herbert von Karajan (1908–1989), který také natočil velkolepé Beethovenovo dílo, nesoucí opusové číslo 125, krátce před svou smrtí s Berlínskými filharmoniky.
Vysílání: 24.1., 20.15 hod., ČT art

Světlo porozumění
Unikátní multižánrový koncert ze Španělské synagogy v Praze. Účinkují: N. Madi, A. d’Almeida, N. Lubbadová, L. Šoralová, Mr. Kriss, Unique Quartet, Four Directions Bassoon Quartet a další. Režie V. Bělohradský (Premiéra). Od roku 2004 se každoročně koná koncert Světlo porozumění, oslava tolerance uměním, která začala v Kostele sv. Ducha a ve Španělské synagoze na Starém městě v Praze. Postupně se rozšířila do významných koncertních sálů, jako je pražské Rudolfinum, a do dalších českých a slovenských měst. Prostřednictvím umění, hudby a tance spojuje lidi různého vyznání, kultur, národností, kořenů i etnik. Jedná se o ojedinělý hudební zážitek představující různé hudební žánry od vážné hudby, jazzu, až po pop, rock a alternativu. Umělci pocházejí z různých zemí. Na závěr zazní symfonická skladba, zkomponovaná každoročně speciálně pro tento koncert autorem projektu Peterem Györim. Koncert je letos zároveň oslavou znovuotevření zrekonstruované Španělské synagogy, která je opět přístupna veřejnosti.
Vysílání: 24.1., 21.25 hod., ČT art

Mozart Superstar
Francouzský dokument režiséra Mathiase Goudeaua, přibližující hvězdnou kariéru salcburského hudebního génia (2021). Hovoří: J. Honsing-Erlenburg, G. Geffrayová, H. Brasse, M. Perira da Costa, P. Petibonová, V. Wagnerová, S. Tordjmanová a další (Premiéra). Patrně o tom není pochyb: první pop star v dějinách lidstva byl Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791). Jeho tvůrčí génius si zřejmě neuvědomoval, že kdysi stál u zrodu systému hvězd a stal se vlastně první Superstar v historii. Od Elvise Presleyho po Lady Gaga, od Johna Lennona až po Michaela Jacksona a Madonnu, hvězdy, které se proslavily v 20. a 21. století, by mohly jen snít o takových závratných úspěších: nejvíce gramofonových a kompaktních desek prodaných v uvedeném časovém rozmezí, tvorba 620 skladeb a přes 200 hodin hudby, 100 miliónů kopií souborného díla prodaných po celém světě a více než 12 tisíc životopisných knih, které jsou mu věnovány. Přes dvě století od jeho úmrtí je stále na všech žebříčcích oblíbenosti a prodejnosti. Popové hvězdy dneška určitě touží dosáhnout takového širokého obecenstva, aby jejich hudba se objevila ve videohrách, dosáhla vrcholný zájem tolika odborníků, ať jsou to antropologové, sociologové nebo historici. Po více než 200 letech je tento umělec stále na vrcholu jakékoliv možné kategorie hodnocení. U kolébky jeho úspěchu stál jeho otec Leopold Mozart a vlastní usilovná práce tohoto skladatele a interpreta.
Vysílání: 26.1., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 30.1., ČT art

Piš mi. Tvoje Alma
Hudební melodrama ztvárňující tragický příběh houslistky Almy Rose, neteře Gustava Mahlera. Účinkují K. Janovičová a Graffovo kvarteto. Režie J. Machala (Premiéra). Dialog slova a hudby vykreslující život nadané houslistky Almy Rose, která zahynula v Osvětimi. Tragický příběh neteře Gustava Mahlera v hudebním melodramatu Alminých vzpomínek a postřehů s hudbou Antonína Dvořáka, Viktora Ullmanna, Gideona Kleina a dalších v podání Graffova kvarteta a herečky Kamily Janovičové. Melodrama zachycuje období dvou válečných let, kdy vídeňská houslistka udržovala pouze písemný kontakt s rodinou v Anglii i v Americe a její vyhlídky na záchranu před nacisty a tzv. konečným řešením židovské otázky byly stále méně nadějné. Zahrnuje její vzpomínky na dřívější šťastný život s jejími blízkými ve Vídni a v Československu.
Vysílání: 27.1., 21.20 hod., ČT art

Nezkrotitelný Kotík
Hudební skladatel, dirigent, flétnista a neúnavný propagátor soudobé hudby Petr Kotík, který v těchto dnech slaví 80. narozeniny, na cestě mezi New Yorkem, Prahou a Ostravou v autorském dokumentu režiséra Adama Oľhy (2017). Petr Kotík stál u zrodu české hudební avantgardy 60. let. V Praze založil první soubor věnující se živé elektronice, po odchodu do New Yorku inicioval vznik orchestru S.E.M. Ensemble, s nímž debutoval v legendární Carnegie Hall. Na přelomu tisíciletí založil v Ostravě mezinárodní festival nové hudby a postupem času se díky němu stala Ostrava světovým pojmem v oblasti soudobé hudby. Snímek představuje Kotíka jako skladatele, dirigenta i flétnistu a zejména jako neúnavného propagátora evropské a americké avantgardy. Zaměřuje se nejen na Kotíkovu mimořádnou tvůrčí osobnost, ale také na pozadí jeho životní a umělecké kariéry v Praze, New Yorku a Ostravě. Účinkují Petr Kotík, Philip Glass, Pavla Jerusalem, Charlotta Kotíková, Renáta Spisarová-Kotík, Ostravská banda, The Orchestra of the S.E.M. Ensemble a další.
Vysílání: 30.1., 23.25 hod., ČT art

17.1.2022 10:01:11 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Milá Evičko, milý Luďku (Činoherní klub)

Články v rubrice - Z éteru

Světově proslulý čínský pianista Lang Lang

Lang Lang – nejmilejší melodie

Lang Lang – nejmilejší melodie
Světově proslulý čínský pianista hraje a hovoří o svých hudebních lásk ...celý článek


Toužila se protančit až do pařížské Opery

Tanečnice

Tanečnice
Film natočený ve francouzsko-belgicko-české koprodukci (2016). Hrají: Soko, Lily-Rose Deppová, G. ...celý článek


Mesiáš v podání Jihočeského divadla

Mesiáš (Jihočeské divadlo)

G. F. Händel: Mesiáš
Scénické zpracování slavného oratoria Mesiáš v podání Jihočeského divadla, v režii Tom ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Letní shakespearovské slavnosti 2024

Filip Březina a Anna Fialová (Marná lásky snaha)

Již téměř tři dekády patří léto anglickému géniovi Williamu Shakespearovi. Letošní ročník shakespearovských sl celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm celý článek

další články...