zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Karafiáty a samet / Umění a revoluce…

Karafiáty a samet / Umění a revoluce

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění. Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989 představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů.

Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.
Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.
Výstava potrvá do 29. září 2019 v Městské knihovně Praha.

20.5.2019 16:05:16 Redakce | rubrika - Výstavy

Časopis 12 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Výstavy

Czech Press Photo 2023

Czech Press Photo 2023

V Nové budově Národního muzea se otevřela 29. přehlídka fotografií Czech Press Photo 2023. V rámci výstavy maj ...celý článek


Tomáš Garrigue Masaryk ve Vítkovicích

Tomáš Garrigue Masaryk ve Vítkovicích

Dne 25. června 1924, v roce, kdy vznikla Velká Ostrava, přijel na slavnostní návštěvu do našeho města tehdejší ...celý článek


Kamila Ženatá: Všechno jako na počátku světa

Kamila Ženatá

Kamila Ženatá se více než třicet let věnuje umělecké tvorbě a zároveň psychoterapii. Je malířkou, multimediáln ...celý článek



Časopis 12 - sekce

DIVADLO

Léta s Jaromírem Hanzlíkem

Jaromír Hanzlík

Léta s Jaromírem Hanzlíkem
Strýc Pepin, traktorista Honza či doktor Jandera – ale především nepřehléd celý článek

další články...

HUDBA

Výsledky hudebních cen Vinyla

Fæ Bestia při přebírání ceny (Foto: Jan Kuča)

Vítězové XIII. ročníku hudebních cen Vinyla byli vyhlášeni v průběhu slavnostního večera ve středu 6. března v celý článek

další články...