Scéna.cz 

Sochy v Lužicích

Obec Lužice táhnoucí se několik kilometrů podél silnice do Hodonína vyhlášená Vesnicí roku Jihomoravského kraje 2009 se může pochlubit patrně nejvyšším počtem soch na jednoho obyvatele (kdybychom vynechali Prahu). Na 2680 lužických občanů připadá 103 soch, to je přibližně 1 socha na 27 osob.
Jsou všude - na kruhovém objezdu, křižovatce, před důležitými budovami, na dlouhé návsi. Ke kostelu vede celá alej andělů a různých symbolických postav, některé skulptury slouží jako lavičky nebo odpočívadla a i když to třeba nebyl tvůrčí záměr, lidé si je tak uzpůsobili.

Kolem rybníku na místě bývalé cihelny, sloužící dnes jako rekreační areál, vznikla galerie skutečného i fantazijního vodního tvorstva. Sochy nevznikly na přímou objednávku obce, která se rozhodla mít něco neobvyklého. Jsou „výstupy“ sochařských symposií, která pod titulem „Dřevo a kámen“ probíhala v Lužicích každé prázdniny mezi léty 2006 až 2014. Pod dohledem kurátorky, akademické sochařky Ludmily Peckové se jich účastnili studenti pražské Akademie výtvarných umění a absolventi středních uměleckých &sc aron;kol z celé republiky. Třítýdenní sympozia byla financována jak z obecních tak dalších zdrojů s tím, že vytvořená díla zůstanou v obci.
Každoročně bylo zadáno určité téma a právě v posledním roce konání – v roce 2014 to byl „vodní svět“. Přímo na břehu nádrže nebo v povzdálí jsou k vidění sochy opatřené popiskami, které ale rozezná kde kdo na první pohled - například rozměrný „Poseidon“, „Leda s labutí“, „Lastura“,“Medúza“, „Vodník“ ale také „Mystická žába“. Na závěr akce zde byl nainstalován panel osvětlující historii sympózií s přehledem účastníků za každý rok.
Umělecká díla zdobí ve velké intenzitě již několik let místní veřejný prostor a vodní bytosti dělají návštěvníkům lužické Cihelny,vítanou společnost, kterou jim mohou okolní obce jen závidět. Ve vesnici je nicméně stále ještě dost místa, kam by se nějaká ta socha vešla a tak kdoví, zda tradice nebude v budoucnosti obnovena.