Scéna.cz 

Výtvarné tipy 33. týden

Potrava duše & těla (4/20)
"Hostina s ústřicemi" královského malíře Ludvíka XV. a poprvé i se šampaňským. Francouzský cyklus ARTE. Vydáme se za šéfkuchařem a velmistrem všeho koření Olivierem Roellingerem do rybářského městečka Cancale v Bretani. Představí nám nejprve obraz "Hostina s ústřicemi" z roku 1735, jehož tvůrcem byl královský dvorní malíř Jean-Francois de Troy. Přibližuje nám sváteční hostinu s plody moře na královském dvoře ve Versailles. Ústřice musely být dováženy z daleka, až z druhého konce království. Navíc na tomto obrazu můžeme pozorovat nápoj, který se právě objevil u dvora – šampaňské! Jde o naprosté počátky šampaňského; muselo to být tehdy překvapivé, o čemž svědčí žasnoucí tváře sloužících, kteří sledují zátku, když vyletí do vzduchu! Půvab obrazu spočívá v tom, že je zachycený v dynamickém pohybu.
Vysílání: 13.8., 13.30 hod., ČT2
Opakování: 14.8., ČT2., 16.8., ČT2

Mistři stavitelé: Dobýt druhý břeh
Mosty byly a jsou unikátními díly konstruktérů, od starověkých viaduktů po mnohakilometrové supermoderní stavby budoucnosti. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Dostat se přes vodu, překlenout zátoku a spojit se s protějším břehem. Nejprve to byla pouhá zvídavost, později nutnost, která poháněla člověka od úsvitu dějin k tomu, aby rozvíjel stavební metody a dovednosti, které by mu umožnily překonávat překážky. Ale mosty jsou víc než technologické skvosty. Umožňují zároveň spojení mezi lidmi. Léa Belloová je geofyzička. Spolu s ní půjdeme ve stopách výjimečných stavitelů a budeme odhalovat zákulisí výjimečných staveb a problémy, s nimiž se konstruktéři museli vyrovnat, aby postavili díla vyšší a větší než jejich předchůdci.
Vysílání: 13.8., 20.55 hod., ČT2
Opakování: 16.8., ČT2., 20.8., ČT2

Deset století architektury: Zámek Trója
Návštěva trojského zámku na okraji Prahy, jedinečné ukázky barokní předměstské vily italského typu ve střední Evropě (1999). Scénář a režie B. Hončarivová. Trojský zámeček stojí na severním okraji pražské kotliny, v místech, která byla kdysi zcela pokryta vinicemi. Nechal jej zbudovat hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka koncem 17. století. Stavbu zahájil pražský stavitel Domenico Orsi de Orsini v roce 1679. Autorství projektu stvrdil svým podpisem Jean Baptiste Mathey (1630–1696), malíř a architekt burgundského původu, chráněnec pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Hlavní osa celého areálu je zaměřena na dominantu Pražského hradu a jeho věží jako symbolu české státnosti, k němuž měla upoutat pozornost návštěvníka. Zde se projevila snaha prozíravějších příslušníků české šlechty dopomoci Praze po bělohorském pádu opět k pozvednutí mezi moderní a atraktivní evropská města (zámek prostorově navazuje na Stromovku, královskou oboru, která již tehdy patřila k oblíbeným místům šlechtické zábavy). Pro celou stavbu je příznačné úsilí o akademicky uvážlivé proporce a systematičnost, přesné a jemné členění, do něhož však pronikají i motivy navazující na římský manýrismus. Samotná stavba, zahrada a krajinná kulisa jsou provázány výtvarnou vůlí barokního architekta poučeného na římských a francouzských vzorech. Samostatnou kapitolou je pak dramatická sochařská a malířská výzdoba zámeckého komplexu, jíž je v pořadu rovněž věnována patřičná pozornost.
Vysílání: 14.8., 12.10 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých (8/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Střekov, Krupku, Blansko, Ostrý, Tolštejn, Vrabinec, Fredevald, Vartu, Falkenštejn a Kyšperk (2011). Scénář a režie M. Polák. Svět hradů a hradišť – jejich majestátnost, architektonická výjimečnost i romantické představy s ním spojené, neustále přitahují naši pozornost. Karlštejn, Pernštejn, Bouzov, Zvíkov, Kost a další zachovalá sídla navštíví každým rokem desetitisíce lidí. Vedle středověkých skvostů je však v naší krajině roztroušeno množství méně významných, či spíše méně zachovalých hradů. A právě na ty se ve svých deseti dílech převážně zaměřuje tento dokumentární cyklus České televize. Řadu staveb se pokusí oživit prostřednictvím počítačových animací a přinese málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny. V tomto díle se vypravíme do působivé krajiny Českého středohoří, v němž se na strmých kopcích vypínají trosky kdysi majestátních středověkých sídel. Romantickým symbolem oblasti rozkládající se kolem kaňonu řeky Labe je hrad Střekov opěvovaný J. W. Goethem. Na ostrohu nad stejnojmenným historickým hornickým městem se dodnes vypíná poměrně zachovalý hrad Krupka. Další hrady jsou rozesety na obtížně přístupných vrcholech, často s nádhernými výhledy do krajiny – dodnes patrné jsou zříceniny sídel Blansko, Ostrý (jinak též Šarfenštejn), Tolštejn, Vrabinec, Fredevald (jinak též Pustý zámek), Varta, Falkenštejn a Kyšperk.
Vysílání: 18.8., 10.05 hod., ČT2
Opakování: 22.8., ČT2., 23.8., ČT2

Deset století architektury: Nové Město nad Metují, Jurkovič a zámek
Pozoruhodné snoubení renesance, baroka a rané moderny ve východočeském zámku (1997). Scénář a režie J. Černý. Zámek dominující malebnému východočeskému městečku vznikl z pozdně gotického hradu, založeného v roce 1501 J. Černčickým z Kácova, v letech 1558–1568 rozšířeného do čtyřkřídlé, renesančně upravené rezidence Stubenbergů. K zásadní raně barokní přestavbě došlo v letech 1651–1660 za Waltera Leslieho. V roce 1908 koupili již chátrající objekt bratři Josef a Cyril Bartoňové a brzy na to zahájili celkovou rekonstrukci stavby, kterou řídil architekt Dušan Jurkovič. Jeho následovník Pavel Janák pokračoval v návrzích výsledné podoby interiérů s novými, pečlivě provedenými nástropními a nástěnnými malbami, převážně od F. Kysely. Interiéry zámku značně předstihují svou krásnou výzdobou a vzájemnou rozmanitostí exteriér budovy. Původní raně barokní štuky od G. B. Bianchiho a D. Rossiho a malby od F. Harovníka se dochovaly v zámecké kapli Povýšení sv. Kříže a v několika sálech 2. patra. Krásná je secesní ložnice a také Velká pracovna nebo Žebrová síň, obojí s bohatě zdobenými klenbami. Ve sbírce uměleckých děl jsou zastoupeni M. Teinitzerová (moderní tapisérie a další textilie), H. Johnová (keramika) a řada předních českých umělců se svými obrazy, akvarely a dalšími pracemi. Okolí zámku původně sloužilo obranným vojenským účelům. Jurkovič využil členění a poměrně strmého spádu k terasovité úpravě, kterou rozdělil na tři okrasné části. Propojil je klasickými schodišti a k přemostění navrhl dřevěný most, který nese typické prvky jeho tvorby. Před zámkem a v dolní části okrasných zahrad jsou umístěny sochy od Matyáše Brauna, které sem byly převezeny z Kuksu.
Vysílání: 18.8., 10.25 hod., ČT2