Scéna.cz 

Křivoklát - Nedobytná kaple

Vnějšího pozorovatele, který se dívá na siluetu hradu Křivoklátu odněkud z povzdálí nebo z okolo vedoucí silnice ani nenapadne, že uprostřed hradu za omšelým zdivem proraženým velkými gotickými okny se ukrývá architektonický poklad - kaple Korunování Panny Marie. I v letošním roce se můžete do této kaple, která je jinak součástí prohlídkového okruhu, mimořádně podívat v rámci Noci kostelů 2015 od 20:00 do 24:00 h. V 21:00 h se zde koná pěvecký recitál. Více na stránkách Hradu Křivoklát nebo Noci kostelů

Do kaple pocházející z doby jagellonské přestavby hradu v poslední třetině 15. století hned tak někdo nepronikne. Je dobře schovaná za branou horního hradu v prvním poschodí jižního křídla za masivními okovanými dveřmi. Tak dobře, že se jí vyhnuly i všechny požáry, které postihly několikrát ostatní části hradního areálu. Neproměnily ji ani nějaké zásadní stavební úpravy, a tak dnes patří k nejlépe zachovaným pozdně gotickým sakrálním prostorům v celé Evropě!

Návštěvníka oslní při vstupu záplava světla, která tak kontrastuje s nevlídnými špeluňkami přízemních vězení a utopeným prostorem nádvoří horního hradu obklopeného zdivem vysokých paláců. Nejsou to jen sluneční paprsky, pronikající skrze skla oken – s dochovanými vitrážemi v jednom z nich, ale zvláštní světlo jakoby se linulo z obličeje klečící Panny Marie na vyřezávaném dřevěném oltáři. Panna Maria s jemným úsměvem na půvabné tváři mírně natočená trupem vpravo vztahuje ruce k těm, kdo k ní přicházejí, především k panovníkovi sedící mu na kamenné sedile vpravo. Po její pravici a levici stojí Bůh Otec a Syn – jejich stejnou podstatu vyjadřuje i nerozeznatelná podoba, znázorněni právě v okamžiku, kdy kladou na hlavu Panny Marie nebeskou korunu - její symbolický nadzemský charakter jako by dokládalo i to, že původní koruna v průběhu doby zmizela – byla-li tam někdy ve skutečnosti. Svatou trojici dotváří Duch svatý jako další světelný zdroj vznášející se ve středu nad postavami v podobě holubice obklopené paprsky. Na vnitřních nyní rozevřených křídlech oltáře poukazují malby na význačné události v životě Panny Marie a Krista – křesťanské svátky. Čteme-li je v kruhu, sledují časový pořádek - vlevo naho ře Zvěstování Panně Marii, pod ním Narození Krista, vpravo dole Klanění tří králů a nad ním Obětování v chrámu. Malby jsou mistrovsky provedeny, vedle graciéznosti realistických postav je pozoruhodná i architektura, kde je již použito perspektivy a průhledů do ideální rajské krajiny. Vše nasvědčuje tomu, že zde pracoval malíř školený kdesi na Rýně či v Nizozemí. Nezanechal jak bylo tehdy zvykem svůj podpis a tak jej označujeme jako Mistr křivoklátského oltáře, u něhož se pravděpodobně učil další vynikající umělec Mistr litoměřický, kterému se připisují vyobrazení našich zemských patronů na vnějších oltářních křídlech.

Oltář je vlastně sám malým chrámem – nad sv. Trojicí se nacházejí tři baldachýny bohatě zdobené vyřezávaným dekorem a celek završují v nástavci tři chrámové věže, pod nejvyšší je ve středu plastika Bolestného Krista a okolo dva andělé s nástroji jeho umučení. Stín věží dopadá - jako jejich symbolické zlaté vyobrazení na modrém podkladu - na stěnu za oltářem, které protahuje osu kaple do nekonečna.

Oltář ale není jedinou pozoruhodností v kapli. Jsou tu například také dřevěné figury 12 apoštolů s jejich atributy na konzolách žeber a výzdobné prvky s pestrými přírodními motivy, které proměňují kapli v rajskou zahradu. Rostlinné propletence ze dřeva - lístky a větvičky - najdeme na oltáři, jsou rovněž vytesány z kamene a zdobí konzoly a hlavice sloupů i členité ostění dveří u vstupu do sakristie. Nad oltářem na visutém svorníku hlídá kapli ještě vyřezávaný heraldický lev a v závěru presbytáře přihlížejí z konzol čeští patroni – sv. Václav, sv. Vít, sv. Vojtěch a sv. Zikmund.

Přítomní usedají nyní do dřevěných lavic z počátku toho století zdobených vyřezávanými stvůrkami – démonickými zvířaty, která se tu sklánějí před Boží tváří. Mají prý také znázorňovat negativní vlastnosti, k nimž se lidé nevědomě přiznávají, když si k nějaké z nich přisednou.

„Nedobytná“ kaple je dostupná jen jako součást prohlídky hradu nebo ojediněle o vánocích a velikonocích, kdy se zde konají mše. Výjimkou bude již podruhé Noc kostelů, během níž se kaple rozzáří jako ve starých dobách světlem svící.