Scéna.cz 

Kino Art 5. týden

Nanking! Nanking!
Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Čínské válečné drama (2009). Hrají: Liu Ye, Gao Yuanyuan, Fan Wei, Qin Lan, Hideo Nakaizumi a další. Režie Lu Chuan (V čínském, japonském a anglickém znění s titulky) (Premiéra)
Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích.

Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století.
Vysílání: 01.2., 22.35 hod., ČT art.

Následky otřesu (Tangshan dadizhen)
Příběh jedné rodiny rozdělené zemětřesením, které v roce 1976 zničilo město Tchang-šan, ve výpravném čínském melodramatu, jež se stalo divácky nejúspěšnějším domácím filmem všech dob (2010). Hrají: Čang Ťing-čchu, Čchen Tao-ming, Lu I, Sü Fan a další. Režie Feng Siao-kang (V čínském znění s titulky) (Premiéra)
Zemětřesení, které zasáhlo 28. července 1976 čínské milionové průmyslové město Tchang-šan, si vyžádalo přes dvě stě padesát tisíc obětí a je považováno za nejničivější zemětřesení dvacátého století. Na základě této reálné tragédie natočil přední čínský expert na divácké hity Feng Siao-kang výpravné melodrama. Film sleduje napříč třemi desetiletími příslušníky jedné rodiny, které rozdělila přírodní katastrofa v roce 1976. Po zemětřesení jsou dva sourozenci zasypáni v ruinách domu a jejich matka je okolnostmi donucena rozhodnout, jestli dá při záchraně přednost synovi nebo dceři. Dcera, která je následně prohlášena za mrtvou, nicméně přežije, ale pod tíhou křivdy z matčina rozhodnutí se vydává za sirotka. Je adoptována bezdětným párem záchranářů z řad armády a vyrůstá daleko od svého rodiště. Jenže stejně jako její bratr, který se snaží žít svůj život nezávisle na minulosti, kterou mu neustále klade na srdce přehnaně starostlivá matka, také ona žije ve stínu katastrofy. Ačkoli se snímek opírá o události roku 1976, ale také o zemětřesení v provincii S'-čchuan z roku 2008, které se stalo iniciací pro natočení filmu, nepřistupuje k těmto tragickým událostem s pompézní senzacechtivostí. Namísto nabízejícího se rámce katastrofického filmu vystavěli tvůrci okolo obou událostí důmyslně se vyvíjející melodramatické vyprávění, které se soustředí na postavy poznamenané tragédií. S ohledem na časový záběr příběhu se vyprávění odehrává na pozadí obrazů ekonomického růstu, kterým Čína prošla za posledních třicet let. Film tak nevyhnutelně obsahuje či naopak opatrně vynechává klíčové historické milníky této doby v souladu s oficiální státní doktrínou. Nicméně nikdy nesklouzne do agitační roviny a zdejší pojetí historie s ohledem na aktuální státní konsensus spíše může divákům odhalit, jak moc je ideologická poplatnost vlastní nejen čínským, ale také soudobým americkým i českým filmům středního proudu. Následky otřesu vznikaly jako první celovečerní projekt pro kina IMAX realizovaný mimo americkou produkci. Stejně jako předchozí filmy žánrově všestranného režiséra Fenga Siao-kanga, např. válečné melodrama Hrdinové války či romantická komedie If You Are the One, se i tento film stal diváckým hitem roku, navíc dokonce ustanovil nový rekord v návštěvnosti. Současně se dostal do distribuce také v zahraničí. Vedle řady domácích i panasijských výročních cen získal také Cenu diváků na význačném festivalu asijských filmů v italském městě Udine.
Vysílání: 02.2., 20.25 hod., ČT art.